Dobrý den, pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové.

Za prvé bych chtěl prostřednictvím pana ministra poděkovat všem složkám, které jsou pod velením Policie ČR, ale i ministerstva vnitra, hasičský záchranný sbor apod. Mám s tím osobní zkušenosti, nevím, jak ostatní kolegové, ale já jsem s těmito složkami denně v terénu a samozřejmě, že situace i ve vnitrozemí ještě je trošku odlišná od toho, když máte jeden z velkých hraničních silničních přechodů a 16 km hranice s Německem. To, že ČR na takovouto situaci nebyla připravena, mě to hodně překvapilo. Zvykli jsme si od doby Schengenu, od 21. prosince 2007, kdy jsem u toho byl, kdy odcházeli poslední, kteří byli na té hranici. Klepala půlnoc a najednou odešli a už nikdo nikoho nekontroloval. A my jsme si na to hrozně moc zvykli a asi jsme se nechali ukolébat a nechala se ukolébat i Policie ČR, zejména asi cizinecká policie, protože když vláda nasadila opatření, tak když jsem pak zjišťoval, jestli je nějaký krizový plán, tak krizový plán údajně je, ale on je nedomyšlený. Ale to já nemám za vinu ministerstvu. Mám dojem na základě zkušeností, které teď zažíváme, tak krizové plány budou upraveny. Samozřejmě mě hrozně moc mrzelo, když najednou se uzavře hraniční přechod a pošlou tam policisty do tisíci metrů v minus 8 stupních za silného větru, který najednou odvelí z Příbrami a řeknou jim: Máte 100 Kč na stravu. Teď je pošlou do hor a oni si tu stravu nemají ani kde koupit, protože hospody vláda uzavřela. Díky solidaritě třeba hodně místních občanů lidé byli zabezpečeni v prvních okamžicích, což vláda ani ministerstvo neumělo. Pardon ministře, mám k tomu důkazy. První dva dny se v mé restauraci pro ně dělaly řízky. A to ti kolegové odvezli dokonce ještě na hraniční přechod do Potůčku, kde nedostali vůbec nic. Já to mám z terénu. Vy určitě do terénu chodíte také, ale když přijede ministr, tak se všichni postaví do haptáku. Když přijede nějaký starosta z horní dolní malé, tak do haptáku nikdo se nepostaví a řeknou vám to. S těmi lidmi jsem mluvil. To není tak, že by ne. Vždyť jsem tam byl denně xkrát a jezdím na hranice do dneška. Situace se samozřejmě změnila, je to úplně teď jinak, hranice jsou zabezpečeny, o lidi je postaráno. Ale v prvních fázích to vůbec nebylo. Ale to nebylo asi více v této republice. Chci jim všem poděkovat, že v těchto podmínkách vyhlášeného nouzového stavu se zachovali jako správní profíci.

Pak druhá věc k tomu, co právě projednáváme. Víte, jsem v denním styku s nimi a tak jsem si zjišťoval, jak by se k tomu stavěli, když budou mít možnost až 10 000 Kč pokutovat na místě. A jsou mezi nimi rozdílné názory. To jsou ti, kteří šlapou chodník. Někteří říkají – jo, je to zapotřebí, ona je to jakási výstraha u těch, kteří to nechtějí dodržovat. Druzí říkají: Je to úplně zbytečné. My jsme přestupců samozřejmě také řešili mraky, neděláme o tom žádné zápisy, čili v číslech, o kterých jste mluvil nebo mluvíte, tak do těch se to vůbec nedostane a podle mého je to správné. Protože toho rozsetého strachu, který částečně je oprávněn, nemoc je zákeřná, nemáme žádnou vakcínu, ale na druhé straně – a to už tady také bylo řečeno – když někdo dodržuje, co je tedy valná většina obyvatel, i v té nejzapadlejší vísce, kde je pár obyvatel, kde bychom tam mohli chodit úplně bez. My se s nikým nestýkáme, a tak. Přesto tam všichni nevylezou z baráku bez roušky, když potřebují zajít na poštu nebo do krámu. Čili v tom já spatřuji obrovskou sílu české veřejnosti a ani jsem jí tolik nevěřil, protože i takoví ty typy lidí, kteří nejsou úplně ideálně přizpůsobiví, tak roušky nosí. Tak to jsem docela zíral. A pak na těch, kterých vždycky nějaké procento je, tak vymýšlíme a zbytečně zamořujeme náš legislativní proces zákony, který nikdo de facto nepotřebuje. A pane ministře. V mém regionu je naprostý podstav policistů České republiky. Čili vy to teď řešíte tím, že jste převedli občanské zaměstnance pod policii jako takovou, takže paradoxně nastávají situace, že někdo chtěl odejít, dostane odstupné, a pak se nechá zaměstnat jako civilní zaměstnanec, ale už se dostane zase do té stejné hodnosti, jak jsem se dozvěděl. No, jsem se dozvěděl, že to tak je.

Já vám říkám, jak jsem nasbíral v terénu. Mimo jiné, vy nad tím máváte rukou, ale asi mi nezapřete, že policie nabírá lidi, kteří jsou teprve tři měsíce u policie, protože nemáte lidi, tak je nabírá velmi rychle, oni jsou tři měsíce plus projdou nějakým rychlým školením, asi udělají testy a tak, a pustí se do terénu. V našem regionu takoví jsou. A teď si vezměte, že to jsou nevyzrálí lidé. Většinou jsou to mladí lidé, kteří chtějí jít k policii, apod., nemají ale životní zkušenosti, a teď jim dáme takovýto nástroj desetitisícový do ruky, že na místě. Jak lidi sleduji v terénu, tak jsou tam lidé úplně normální, policisté tedy. A pak jsou tam takoví, kteří to vidí jako Rambo v televizi a řezali by to a řezali by to. A to není úplně správný přístup a jelikož dlouhodobě vedu i městskou policii, tak mám zkušenosti i s těmi, kteří u ní sloužili nebo kteří se hlásili, a jsou tam lidé, kteří jsou prošlí životem, jsou schopni normálního uvažování, a pak jdou někteří, protože v tom vidí jakousi bojůvku. Ale vždyť Policie ČR má napsáno na autech, že slouží a pomáhá, čili na druhou stranu my přece chce sloužit a my nechceme lidi pokutovat. Proč toto opatření? Proč tuto novelu vůbec děláme? Nevěřím tomu, že novela jednou potom skončí, až skončí tato situace. Nebo skončí asi podle všeho, podle toho, jak to tam je uvedeno. Dovedu si ale představit, že vláda zase velmi rychle přijde, protože se jí to osvědčilo, takže to prodloužíme. To je můj názor z terénu, který bude úplně odlišný od vás, ale já si za těmi věcmi stojím, a to, že policisté neměli první dny doslova a do písmene co do úst, tak skutečně neměli, a naše město jim nakoupilo aspoň sušenky, nakoupilo jim vody a další věci. Oni měli snad k dispozici čaj. Jenom říkám, jak to bylo, jak to bylo v Praze, to nemohu hodnotit, ale na hranicích to bylo takto.

Děkuji.