Evropa by se v oblasti migrace měla chovat jako velmoc, ne jako někdo, kdo si nechá neustále všechno líbit. Prostě jako Austrálie.

Proto by měla být Evropa a členské státy tím, kdo si bude vybírat „mozky“ a potřebné profese, které bude lákat, ne aby si migranti vybírali Evropu. Náš kontinent nemůže mít „otevřenou náruč“ pro všechny, to není ani fyzicky možné.

Je zcestné si ale myslet, že se bez lidí určitých profesí přicházejících ze zemí mimo Evropu obejdeme. Ale zároveň si nenalhávejme, že Evropa může přijmout všechny ty, kdo by do Evropy přijít chtěli.

Neexistují jednoduchá řešení.

Musíme proto hlavně důsledně rozlišovat mezi uprchlíky podle mezinárodního práva, kteří mají nárok na azyl, a na ekonomické migranty, které přijímat rozhodně nemusíme.

Evropa musí vyřešit problém nebezpečných cest lidí po moři na kontinent, protože se stejně ve většině případů ukazuje, že drtivá většina z nich na azyl nedosáhne a je pak prakticky nemožné tyto nelegální migranty dostat zpět do země původu.

Ano, vyžadovalo by to značnou změnu pravidel, ale i vzhledem ke změnám klimatu je třeba začít migraci řešit a připravovat se na budoucí migrační nápor, protože nic opravdu nenasvědčuje tomu, že by proud lidí do Evropy měl nějak slábnout.

A z těchto důvodů mi přijde současná unijní migrační reforma jako celoevropský kompromis, který neustupuje těm, kteří by nejradši přijali každého, ale nemělo by u toho zůstat. Nesmíme jen neustále řešit „požár“, ale státy se musí snažit shodnout na tom, jak má evropský přístup k migraci vypadat v dlouhodobém horizontu.