Děkuji, pane předsedající, kolegyně a kolegové. Tento návrh jsme vám posílali před, nevím přesně, měsícem nebo měsícem a půl e-mailem se stručným vysvětlením jeho principů. Ale samozřejmě součástí podkladů je též důvodová zpráva, která vysvětluje ten návrh obšírněji. Když jsme začali o tom přemýšlet, někteří kolegové nás varovali, abychom nepřipravovali žádnou revoluci ve volebním systému. Těžko říct, zda jde o revoluci. Mění se, měnil by se podle tohoto zákona způsob vyhodnocování voleb, ale na druhou stranu, když to trošku nadsadím, volič by nic nepoznal. Čili v tom systému označování lístků a projevování vůle voliče by se neměnilo nic. Měnilo by se však zpracování.

A proč s tím přicházíme? Při různých seminářích o volebních systémech jsem se dozvěděl, pan kolega Štěpánek také, že při volbách do obecních zastupitelstev máme systém tzv. panašování, z mého pohledu jako největší míru svobody voliče, vybírat zastupitele nebo vybírat kandidáty na zastupitele. Může totiž označit stranu, tak jak jsme tomu zvyklí ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo do krajských zastupitelstev, ale také může vyznačit některé jednotlivce, kteří mají jeho sympatie, a byl by rád, kdyby byli v zastupitelstvu, ačkoli nejsou na kandidátce strany, které dává svůj hlas, svou podporu.

Nicméně na zmíněných kolokviích jsem zaznamenal, myslím, že pan kolega Štěpánek, jestli za něj smím mluvit, taktéž nezávisle na mě, že tento princip se nenaplňuje. A to proto, že hlas pro ty kandidáty z jiných kandidátek není pouze hlasem pro toho kandidáta, ale je přednostně hlasem pro stranu, na které je uveden v seznamu kandidátů. Řeknu to jednoduše. Chcete volit ODS, ale líbí se vám u KDU-ČSL jeden člověk, byli byste rádi, aby tam přišel, ale KDU-ČSL volit nechcete. Dáte hlas tomu jednomu člověku. Ale ve skutečnosti jste dali hlas té straně. Není to pravda, ve chvíli, kdy ten člověk dostane tolik hlasů, že by dosáhl 10 % pro přeskočení, pak by, řekněme, vaši podporu skutečně zhmotnil svým mandátem. Ale to volič neví. Proto dává hlasy a ve skutečnosti si myslím, že někdy volí i proti svému úmyslu. Přesněji řečeno, dává hlas straně, kterou ale jinak nechce, protože by ji zakroužkoval a nemusel by řešit toho jednotlivce. Tak to jenom pro vysvětlení.

Má to spoustu námitek, já jsem se setkal s řadou různých příkladů, které z pohledu mluvčích vedou k absurdnímu výsledku. Nejsem si tím jistý, ale to by se samozřejmě vyjasnilo při projednávání.

Padla také myšlenka, že bychom měli přece jenom ještě před projednáváním ve výborech, natož před konečným rozhodováním, pokud postoupíme do dalšího projednávání, uspořádat znovu seminář. Chci připomenout, že jsme ho uspořádali. Ale je pravda, že se ho zúčastnil, myslím, pan senátor Canov a teď my dva a ještě nevím přesně, kdo tady na tu chvíli byl. Unikl pozornosti senátorů. Zavazujeme se, v případě, že by tento návrh byl postoupen výborům, abychom seminář uspořádali znovu. Nebude to možné dříve než v září, protože u něho bude nutné mít pana docenta Lebedu, který má teď prázdniny, takže budeme muset počkat do začátku školního roku.

Tím pádem bych měl zmínit, že ten koncept připravoval pan docent Lebeda, že jsme ho dopracovávali technicky, prošel kontrolou kompetentních, přesněji řečeno odborných referentů ministerstva vnitra. Čili my jsme udělali tento krok dopředu, abychom vyloučili případné nějaké paušální odmítnutí toho systému, že nemůže fungovat.

Kdo vyslovil také souhlas s tímto systémem, že je možné ho takto zpracovávat, to je důležité, byl statistický úřad. Z hlediska ministerstva vnitra, z hlediska statistického úřadu by tento systém bylo možné provozovat. Samozřejmě je tady hledisko politické, a to bude v rukou naší komory.

Chtěl bych říct závěrem, že máme několik možností. Jedna možnost je nechat věci být, čili takhle je to zaběhnuté, voliči jsou spokojeni, že přidělují hlasy, také jsou spokojeni, že nevědí, že to neplní přesně ten účel, který mají. Nebo se můžeme pokusit to opravit. Taky můžeme jít tou cestou, že panašování úplně zrušíme, nebo že snížíme ten práh pro přeskočení těch kandidátů, kteří dostanou víc individuálních hlasů. Tyto cesty jsou otevřené. My jsme se s kolegou Štěpánkem a s podporou dalších 10 senátorů, kteří podpořili tento návrh, rozhodli jít touto cestou, že navrhneme systém, který bude s těmi jednotlivými hlasy nakládat jako s preferenčními, ty budou vyhodnoceny tak, jak mně by se líbilo nejvíc, kdyby se tvořilo pořadí kandidátů a vybráni byli ti první až několikátí, podle počtu zastupitelů. Tady jde o oddělení hlasování do dvou souběžných systémů, jeden je většinový, kandidáti, kteří dostanou individuální hlas, se oddělí a bude se mezi nimi přidělovat tolik mandátů, kolik vzejde z poměru, to ještě řeknu, abych nezamotal tu větu, a zbytek se bude rozhodovat v tom poměrném systému. Kolik mandátů se přidělí ve většinovém systému, kolik v poměrném, o tom rozhodne zase jenom hlasování voličů. A sice poměr těch hlasů jmenných, neboli, říkejme jim většinových, vůči těm poměrným, čili tomu klasickému přidělování hlasů kandidátkám, ten určí počet mandátů, které budou přiděleny většinově, které budou přiděleny v poměrném systému. Samozřejmě součet těch mandátů bude počet těch zastupitelů toho města.

Nechci to protahovat, asi budu ještě doplněn v rozpravě, příp. nějakým způsobem vyzván, takže pro tuto chvíli vám děkuji, žádám vás o propuštění k přikázání výborům. Připomínám tedy slib, že uspořádáme ještě seminář, na kterém bude možné s odborníky klást všechny ty záludné otázky, které jsem vyslechl na našem klubu, nevím, možná kolegové také někde jinde, buď na klubech, nebo v kuloárech. V tuto chvíli děkuji, pane předsedající.