Děkuji, pane předsedající, kolegyně a kolegové. Tento návrh jsme vám posílali před, nevím přesně, měsícem nebo měsícem a půl e-mailem se stručným vysvětlením jeho principů. Ale samozřejmě součástí podkladů je též důvodová zpráva, která vysvětluje ten návrh obšírněji. Když jsme začali o tom přemýšlet, někteří kolegové nás varovali, abychom nepřipravovali žádnou revoluci ve volebním systému. Těžko říct, zda jde o revoluci. Mění se, měnil by se podle tohoto zákona způsob vyhodnocování voleb, ale na druhou stranu, když to trošku nadsadím, volič by nic nepoznal. Čili v tom systému označování lístků a projevování vůle voliče by se neměnilo nic. Měnilo by se však zpracování.

A proč s tím přicházíme? Při různých seminářích o volebních systémech jsem se dozvěděl, pan kolega Štěpánek také, že při volbách do obecních zastupitelstev máme systém tzv. panašování, z mého pohledu jako největší míru svobody voliče, vybírat zastupitele nebo vybírat kandidáty na zastupitele. Může totiž označit stranu, tak jak jsme tomu zvyklí ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo do krajských zastupitelstev, ale také může vyznačit některé jednotlivce, kteří mají jeho sympatie, a byl by rád, kdyby byli v zastupitelstvu, ačkoli nejsou na kandidátce strany, které dává svůj hlas, svou podporu.

Nicméně na zmíněných kolokviích jsem zaznamenal, myslím, že pan kolega Štěpánek, jestli za něj smím mluvit, taktéž nezávisle na mě, že tento princip se nenaplňuje. A to proto, že hlas pro ty kandidáty z jiných kandidátek není pouze hlasem pro toho kandidáta, ale je přednostně hlasem pro stranu, na které je uveden v seznamu kandidátů. Řeknu to jednoduše. Chcete volit ODS, ale líbí se vám u KDU-ČSL jeden člověk, byli byste rádi, aby tam přišel, ale KDU-ČSL volit nechcete. Dáte hlas tomu jednomu člověku. Ale ve skutečnosti jste dali hlas té straně. Není to pravda, ve chvíli, kdy ten člověk dostane tolik hlasů, že by dosáhl 10 % pro přeskočení, pak by, řekněme, vaši podporu skutečně zhmotnil svým mandátem. Ale to volič neví. Proto dává hlasy a ve skutečnosti si myslím, že někdy volí i proti svému úmyslu. Přesněji řečeno, dává hlas straně, kterou ale jinak nechce, protože by ji zakroužkoval a nemusel by řešit toho jednotlivce. Tak to jenom pro vysvětlení.

Má to spoustu námitek, já jsem se setkal s řadou různých příkladů, které z pohledu mluvčích vedou k absurdnímu výsledku. Nejsem si tím jistý, ale to by se samozřejmě vyjasnilo při projednávání.