Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, milé dámy a pánové.

To, co před chvílí říkal pan senátor Fischer, je velice důležitá otázka, já se k ní vyjádřím ve svém nominačním projevu.

Nepochybuji o tom, že naprostá většina z vás sdílí podobné pocity jako já v tuto chvíli. Pravděpodobně bychom si představili, že bychom na schůzi měli řešit něco jiného než volbu nového předsedy, ať už je to z důvodů lidských, tak i z důvodu chodu této instituce, protože měnit předsedu uprostřed volebního období není obvyklé, je to situace, která zcela nepochybně není komfortní a pro někoho z nás úplně příjemná.

Přesto nám je všem jasné, že volba nového předsedy je v tuto chvíli nezbytná, ať už z těch důvodů, o kterých mluvil pan senátor Fischer, nebo z důvodu chodu celé instituce. Předseda Senátu není ředitel žádné instituce. Není to majitel firmy. Ani šéf, který má poslední slovo. Je tím, čemu říkáme primus inter pares, tedy prvním mezi rovnými. Jeho hlas váží úplně stejně jako hlas každého jiného senátora, jen občas bývá více slyšen ten hlas.

Je sice důležitým ústavním činitelem, ale při volbě, troufnu si tvrdit, nejde o jeho osobu. Jde v první řadě o Senát, o instituci, která si nepochybně zaslouží mít na místě prvního mezi rovnými, toho, kdo bude navenek reprezentovat Senát důstojně, zodpovědně, možná i nadstranicky. A bude postoje a názory Senátu komunikovat navenek a usilovat o dobré jméno Senátu.

Mám to štěstí, že jsem jako senátor zažil dva lidsky i povahově zcela odlišné předsedy Senátu, přesto je spojovala jedna společná věc. Oběma na vnímání Senátu veřejností nesmírně záleželo, oba toho také pro dobré jméno Senátu hodně udělali. Já osobně vidím tři důležité věci, které i nově zvolený předseda by měl sledovat. Jsem Pražák, rodištěm, výchovou i celým životem, asi i postoji. Ale velice si vážím toho, že činnost mých předchozích, tedy předsedů Senátu, se neomezovala jen na Prahu, na Parlament, na Pražský hrad. Je určitě nesmírně důležité jezdit i mimo Prahu, kdo jiný z vysoké politiky, než právě senátoři, kteří patří do svých regionů, by měl prezentovat Senát, reprezentovat ho, měl by s regionálními senátory objíždět zemi a vysvětlovat význam a smysl Senátu. Bude to důležité, protože budeme připravovat senátní volby, bude se o Senátu hodně mluvit, bude proto vhodná příležitost, ale když toto říkám, tak tím rozhodně nemám na mysli, že by ten předseda měl objíždět ty okrsky, kde budou probíhat volby, protože pořád považuji za velmi důležité, aby předseda zůstal skutečně nadstranickým předsedou.

Stejně tak je třeba pokračovat i v tom, co oba pánové, o kterých jsem mluvil, začali na úrovni parlamentu. Je třeba pokračovat v jednáních o prodloužení lhůty pro projednávání zákonů v Senátu, je třeba se snažit udržet, možná i posílit vliv Senátu v rovině ústavních zákonů. Není to úkol jednoduchý, je na něj málo času, ale je potřeba v tom pokračovat.

A konečně, teď se dostávám k tomu, o čem mluvil pan senátor Fischer, je třeba se nějakým způsobem projevit i z hlediska mezinárodní politiky. Byl jsem na to v poslední době často dotazován, já s plnou zodpovědností se hlásím k tomu, že bych rád dokončil záměr pana předsedy Kubery, navštívit Tchaj-wan, protože to je nesmírně důležité. Je to důležité z hlediska ekonomického, často se o tom mluví, ale málokdo ví, že Čínská lidová republika má největšího importéra, a tím je právě Tchaj-wan. Tchaj-wan je největším importérem do Čínské lidové republiky. Takže ekonomické zájmy Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu jsou velmi podobné těm našim postojům a zájmům. Ale měli bychom také dát najevo, že vedle byznysu existují i jiné, neméně důležité věci. Svoboda, demokracie, lidská práva, prostředí, ať už tedy právní, zákonné nebo i to prostředí, ve kterém žijeme, jsou věci, které jsou důležité. Tato cesta tím symbolem, že to pro nás je důležité, skutečně nejenom může být, ale také bude.

A mě v tuto chvíli vlastně těší jedna věc, že my v duchu těchto zásad, které jsem tady teď před chviličkou připomněl, tedy v duchu zásad svobody, demokracie, lidských práv, prostředí, ve kterém žijeme, Senát za tu dobu, co jsem senátorem, téměř vždy rozhodoval. A svoje postoje v tomto směru i jasně formuloval.

Myslím si, že by pro mě bylo velkou ctí právě takový Senát reprezentovat. Možná je to trošku troufalé konstatování od člověka, který se v politice pohybuje poměrně krátkou dobu, v té nejvyšší 3,5 roku, v té regionální vlastně dvě volební období. Já rozumím tomu, že to někdo může považovat za jistou troufalost, ale bylo by dobré vzít také do úvahy to, že mě míjely politické půtky, politicky nikomu nic nedlužím. Proto jako celoživotní nestraník mohu nabídnout právě nadstranický výkon této funkce.

Jako člověk, který dospíval na konci 60. let, pak odolával a odolal všem temným nástrahám normalizačního období, nabízím i pevné, jasné, srozumitelné životní postoje a názory. Přesto si troufnu říct, že životní zkušenost mě dovedla k tomu, že stojí za to hledat dohodu a řešení napříč různými postoji a názory, i to je jedním z úkolů předsedy Senátu.

Na závěr si nemohu odpustit jednu malou a drobnou poznámku. Proč prý do toho vůbec jdu? Když některé politické strany předem ohlásily, že mě nebudou podporovat, že to je pravděpodobně prohraný boj. Mám mimořádně rád knihu Přelet nad kukaččím hnízdem, i tedy film Přelet nad kukaččím hnízdem, kde moje oblíbená postava McMurphyho se vsadí, že utrhne ze země obrovskou mramorovou vanu. Samozřejmě, že ji neutrhne. Ale aspoň jsem to zkusil, ne, chlapi? To ukazuje, že má cenu o něco usilovat, že má cenu za něčím jít. Jít jenom do soubojů, které se zdají předem vyhrané, by bylo trošku málo pro předsedu Senátu.

Dámy a pánové, rád bych řekl ještě jednu věc. Velice si vážím toho, že jsme se s panem senátorem Vystrčilem dokázali dohodnout na podobném přístupu k naší kandidatuře. Chtěli jsme, aby Senát byl i nadále vnímán jako místo, kde se řeší věci z podstaty problémů, kde se věci řeší slušně, s jistým nadhledem, hlavně bez politických faulů. Ostatně, k čemu by nám jiný přístup byl, už tak je naše společnost dost rozdělována a rozdělena, i tedy bohužel z míst nejvyšších. Senát si rozhodně další rozdělování nezaslouží.

Paní senátorky, páni senátoři, volba nového předsedy bude za malou chvíli na vás. A pokud vám to usnadní rozhodování, tak mějte na paměti, že jde sice o volbu velice důležitou, ale nejde o volbu fatální. Dobře víme, že dnes je třeba zvolit toho, kdo bude funkci předsedy Senátu plnit, byť pouhých 8 měsíců, zodpovědně, důstojně a s plným pochopením významu Senátu jako takového. Nemyslím, že byste se při dnešní volbě mohli příliš splést.

Děkuji, přeji hezký den.