Dobré dopoledne, pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Jak jsem slyšel vyjádření dnes na tiskové konferenci jednotlivých senátních klubů a jak teď jsem tady slyšel z vyjádření svých předřečníků, všichni chválí za to, že tenhle ten návrh zákona vznikl, že prošel snadno i Poslaneckou sněmovnou, všichni mluví o tom, že to bylo něco potřebného a že byl nejvyšší čas něco takového udělat. Já jsem nedávno byl na jedné debatě s bývalým předsedou výboru pro vzdělávání v Poslanecké sněmovně, který přesně to samé řekl. Říkal, že se diví, že je to tak pozdě a že už to mělo být dávno hotové. Tak jsem musel připomenout to, že už před rokem – už před rokem – jsme po nějaké možnosti něčeho podobného, ne v této podobě, volali. Když říkám my, tak mám na mysli různé poslance, senátory, ale třeba i ředitele škol, starosty, hejtmany. Prostě před rokem se ta situace začala velice zhoršovat, nebo zhoršila se, a vláda se rozhodla, že zavře celoplošně školy. Zavřelo na rok. Co to přineslo, víme všichni velice dobře. Ty ztráty byly samozřejmě obrovské ekonomické, protože se to týkalo rodičů těchto dětí, které nechodily do školy, stálo to hodně peněz, protože se vyplácelo ošetřovné. Vzalo to hlavně téměř skoro celý školní rok žákům a studentům. O psychických dopadech na zdraví a na zdraví děti i ve smyslu fyzickém ani nemluvím. Takže samozřejmě něco takového mělo tady být. Jestli je to teď za pět minut dvanáct, to si nejsem jistý, myslím si, že je to 5 minut po 12, ale zaplať pánbůh, že něco takového máme. A nepohybuji o tom, že ten zákon schválíme. A je to dobře.

Mám jenom jednu věc, která mě zajímá. A doufám, že mi na ni pan ministr odpoví. Ten současný zákon je vázaný na pandemickou pohotovost. V tom lehce nepřehledném diskutování o pandemickém zákoně jsem se malinko chvílemi ztrácel, ale vyplývá mi z toho, že se vláda chystá k tomu tu pandemickou pohotovost vypnout během týdne. Tak se ptám, alespoň tak to proběhlo a myslím, že o tom mluvil dokonce i premiér, tak se ptám, co nastane v okamžiku, kdy to vláda vypne, bude čerstvě podepsaný tento zákon a ředitelé tedy, alespoň tak jak to chápu, tu možnost postupovat podle tohoto zákona vlastně jakoby ztratí? Jako rajská hudba mi zní to, co pan ministr už naznačil a po čem už tady volali i moji předřečníci, že po vyhodnocení budeme směřovat k tomu to posunout někam dál a tu možnost udělit i v jiných případech. Nejde jenom o to, o čem mluvil pan senátor Žaloudík, že mohou být samozřejmě nějaké infekční choroby na jednotlivé škole a je to třeba možné použít, ale víme, že těch situací, kdy by to mohlo nastat v jedné konkrétní určité škole nebo v jednom městě, může nastat více. Je to cesta naprosto správným směrem. Učitelé se naučili využívat ten mechanismus online výuky, ředitelé si s tím vědí teď velice dobře rady a ředitelé jsou dostatečně kompetentní, aby určili, jak se bude postupovat. Není to přenášení nějakých zodpovědností na ty ředitele, je to nástroj, který jim dává jisté možnosti, jak situaci vyřešit co nejlépe. A ředitelé škol na to skutečně mají. A stejně tak ti učitelé. Takže prosím pana ministra, jestli by mi pak mohl odpovědět, jak to bude. A i to, že naznačil tady, že se to bude vyhodnocovat, bude se to případně rozšiřovat, je krok samozřejmě velice správným směrem a děkuji za návrh tohoto zákona.