Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vidím ten zástup přihlášených, dovolím si ocitovat jenom asi tři poznámky z mé zpravodajské zprávy, kterou jsem měl na hospodářském výboru. Ale na úvod se chci vrátit k roku 2012 a 2013, když jsme tady ten zákon projednávali v Senátu. Pro ty, kteří tady byli, tak jenom chci připomenout, že jsme tehdy vystupovali k podpoře toho zákona. Protože ten zákon není jenom o tom, jak se to teď zúžilo na restituci nebo případně na zdanění finančních náhrad. Ale jde především o to, že původní záměr toho zákona je také o vyrovnání státu s církvemi. A že to je vlastně odluka církve od státu, osamostatnění církve a ztracení závislosti na finančním vypořádání státu. A k tomu měl právě sloužit i tento zákon, který potom vypořádal tu náhradu, kterou stát církvi popírá.

Já jsem tehdy v té zprávě připomínal a dovolil jsem si ohlásit i, že jsem vlastně ve střetu zájmů, ne, že byste ve mně viděli katolického církevního hodnostáře, ale že jsem laický představitel Českobratrské církve evangelické, takže vlastně jsem ve střetu zájmů. A vzpomněl jsem si, že kdysi, když mluvíme o té historii, tak jsem si vzpomněl a připomněl jsem si, že Mistr Jan Hus káral zbohatlou církev a především světskou moc citací z epištoly Timothea, kde říká, že „kořen zajisté všeho zlého jest milování peněz“.

To jen tak pro zajímavost k tomu, protože se chci dostat trošku i k tomu roku 1948 a 1949, kdy stát tehdy sebral majetek církvi. On ho vlastně znárodnil, protože tehdy to už byl státní majetek. Protože po roce 1945, když byla novela pozemkové reformy, tak už se církvím pozemky a majetek nevracel, takže on vlastně znárodnil svůj zkonfiskovaný majetek jako státní.

A paradoxní je, že co se týká Židovské obce, tak kdyby měl platit tento zákon o zdanění, tak by jejich majetek a finanční náhrady zdaněny nebo zkonfiskovány potřetí. Protože nejdřív jim to sebrali Němci, potom soudruzi a teď by to bylo znovu ještě potřetí. Židovská obec by dopadla vůbec z tohoto hlediska nejhůř.

Chci jenom říci zajímavou věc, že komunisté vycházejí z učení a hlásí se k odkazům, jak tady bylo řečeno, Lenina a jeho učení. A přitom se vůbec jeho učení nedrží, protože Lenin celou dobu říkal v rámci třídního boje, že musí být zásadní odluka církve od státu, aby s ní mohli bolševici tehdy lépe ideologicky bojovat. Je zajímavé, že ta základní poučka leninismu, jak jsme se učili ve škole, vůbec komunistům nevadila, a přesto církev sloužili a dali si ji pod svoji patronaci. Ale je to asi proto, že leninismu v dnešním učení komunistické strany je asi tak málo jako masa v kosteleckých uzeninách.