Děkuji za slovo, pane předsedající, dovolte mi vyjádřit se k některým návrhům. Budu hned reagovat odzadu na pozměňovací návrh kolegy Wagenknechta a Hilšera. Mě mrzí, že právě my jsme na našem podvýboru energetickém a potom i hospodářském volali po diskusi. A jsem tedy nesmírně rád, že tam přišla i odborná veřejnost, že jsme tam některé věci projednávali. Třeba záležitost biopaliv, tak, jak bylo konstatováno, by si zasloužila několik odborných seminářů. Není to možné vyřešit pouhým tímto pozměňovacím návrhem, i když si myslím, že je míněn dobře. Ale věcně ho musím jako zpravodaj odmítnout. Řeknu důvody proč.

Já bych chtěl říct ještě obecně, že k těm biopalivům se vedou dlouhé diskuse a je tam mnoho idealistických představ. Samozřejmě že to přimíchávání do paliv je první přechodná fáze, která trvá velmi dlouho. Že se nic lepšího zatím nevymyslelo. Ale chtěl bych právě říci v tom pozměňovaném kritizovaném REDu, té směrnice, za kterou jsme byli tady peskováni, proč to vláda neschválila dřív. Proč to bylo podané ve sněmovně pouze návrhem z PS a že to nebylo nakonec ve 3. čtení přijato a proč my to máme v Senátu napravovat.

Tak v této evropské směrnici mj. je také velká dlouhá kapitola o využití bioethanolu, biometanu. A to je právě cesta k biopalivům. Všechna biopaliva, která se spalují a vyrábí se z nich teplo a energie, jsou zdrojem množství CO2, to se ví. Spalování dřeva, veškerá biomasa, která se spaluje, tak nám vůbec nesnižuje obsah CO2, ale naopak zvyšuje. Čili to jsou všechno věci, které se ukazují jako slepé cesty využití biopaliv. A cesta, která je v této směrnici, to zmiňuje. A vlastně se to nějakým způsobem určuje. Myslím si, že o tom bude mluvit i pan ministr, on to tady nezmínil, je to, co připravuje vláda, využití biomethanolu k přímé spotřebě. Tzn. aby se využíval biometan, který se vyprodukuje z bioplynek, aby se využíval potom k přimíchávání do zemního plynu nebo nevím, jak to technicky vyřešil, ale aby se využíval touto cestou. A ne přímým spalováním na teplo a využití elektrické energie.