Dostávám v těchto dnech stovky totožných emailů, vyzývajících „Váženou paní senátorku, Váženého pana senátora“, aby odmítl(a) novelu zákona, která navyšuje rozhlasové poplatky o 10 korun měsíčně. Protože jde o jednotnou šablonu, do které se velká část pisatelů ani nepokouší dosadit své jméno, napíšu svou reakci sem.

V první řadě je třeba asi uvést, že v oblasti médií máme u nás už přes třicet let duální systém vysílání. To znamená, že vedle soukromých médií, která jsou placená z reklamy, existují ještě veřejnoprávní média, která jsou placená z rozhlasových a televizních poplatků.

Důvodem je, abychom vedle médií, jejichž hlavním cílem je generovat svým majitelům zisk, měli i média, jejichž hlavním úkolem je poskytovat veřejnou službu. Takhle to funguje už od pádu komunismu a takhle to funguje prakticky ve všech evropských zemích. Média veřejné služby jsou média celoplošná a plnoformátová. Nejsou a nemají být doplňkem médií komerčních, který má zaplňovat programové díry na trhu. Jsou jejich rovnocennou alternativou.

K samotnému zákonu je důležité říct, že „poplatková“ novela nic dramaticky nemění. Jen částečně napravuje stav, kdy se reálná výše rozhlasových poplatků už téměř dvacet let nepřetržitě propadá. I po případném navýšení poplatku budou příjmy ČRo stále hluboko pod původně nastavenou hladinou.

A třetí důležitá okolnost souvisí se současnou situací v informačním prostoru, která je naprosto děsivá. Náš informační prostor je doslova zaplavený odpadem, dezinformacemi, psychologickými manipulacemi i otevřenou nepřátelskou propagandou. A s nástupem generativních nástrojů umělé inteligence se celá situace bezesporu ještě dramaticky zhorší. Proto nezbytně potřebujeme zajistit udržitelné podmínky pro fungování médií veřejné služby, která už mají zákonem jasně určeno, že mohou vysílat jen objektivní a ověřené informace.

Udržitelné podmínky financování samozřejmě potřebujeme zajistit i pro soukromá média. K tomu musíme zajistit například férové podmínky pro rozdělování příjmů z reklamy a přinutit velké globální platformy, aby tato média a jimi vyprodukovaný obsah dál bez úhrad nekanibalizovaly.

Důvod pro „neopodstatněné navýšení“ poplatků je tedy jasný. Těch deset korun měsíčně určitě nikoho nezruinuje. Ale pro instituci, která je tu s námi už více než sto let, je to po dvaceti letech nepřetržitého propadu reálných příjmů krok naprosto nevyhnutelný.