Dobrý den. Pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám představil tento návrh zákona. Návrh zákona stanovuje dvě výjimky ze zákazu kouření. První výjimka spočívá ve znovuzavedení tzv. kuřáren, které mohou zřídit všichni provozovatelé restauračních zařízení. Tak zvaná kuřárna však nesmí přesáhnout 30 % celkové plochy daného zařízení. V kuřárnách nesmí docházet k obsluze osob a také v nich nesmějí být podávána jídla nebo nápoje.

Druhá výjimka, se kterou návrh zákona přichází, se týká tzv. malých stravovacích zařízení, hospůdek a barů, kde návrh povoluje kouřit všude. Platí ale, že v takových prostorech se nesmí podávat jídlo a plocha určená pro zákazníky nepřevyšuje 80 m².

Za třetí pak dochází k odstranění nesmyslné povinnosti hospodského za škody, které způsobí host pod vlivem alkoholu v okamžiku, kdy opustí restaurační zařízení. V souvislosti s tím pak dochází k zavedení zákazu vstupu osob mladších 18 let do prostor, kde se kouří. Porušení takového zákazu je pak novým přestupkem.

K předložení tohoto senátního návrhu vede především fakt, že stávající úprava tzv. protikuřáckého zákona se v praxi projevila jako nepřiměřeně přísná, a navíc mám vážné pochybnosti o tom, že sama o sobě neměla nějaký zásadní vliv na pokles kouření.

Jeden argument za všechny. Podle studie Univerzity Karlovy poklesl za poslední rok počet cigaret vykouřených průměrným kuřákem za den z 15 na necelých 13, zároveň ale ukazuje, že na to neměl vliv zákaz kouření. Zatímco před zavedením kuřák vykouřil v restauraci 5 cigaret a na ulici zhruba 1,8 cigarety, dnes se poměr takřka obrátil – v restauraci 0,8, ale na ulici 4,5 cigarety.

Absolutní zákaz kouření v restauraci prostě jen vyhnal kuřáky do ulic, kde navíc dochází v mnoha případech k negativní reakci majitelů okolních bytů, k rušení nočního klidu apod.

V důsledku nepřiměřeně přísného kuřáckého zákona dochází také k propadu podnikání, zejména v menších hospodských zařízeních, např. na venkově, a podle dostupných statistik došlo v tomto segmentu k propadu až o jednu třetinu celkových tržeb a k postupnému zavírání desítek a stovek zařízení.

Právě zde bývá, bohužel, s provozem hospod spojen také provoz sálu, který slouží např. k pořádání setkání občanů, obcí, kulturních a společenských akcí, a v případě uzavření hospody v důsledku razantního poklesu návštěvníků často dochází k zavření části jediného prostoru, který v obci sloužil ke společenskému životu obyvatel.

Návrh senátního návrhu zákona vychází z toho, že lze poskytnout ochranu zdraví osob před negativními vlivy kouření v uzavřených veřejně přístupných prostorách, aniž by zároveň toto pozitivum provázely negativní účinky na provozovatele restaurací a hospod.

Návrh zákona podle mého názoru rozumným a přijatelným způsobem zmírňuje nedávno přijatou právní úpravu a upravuje podmínky kouření v uzavřených prostorách podle liberálnějších úprav států Evropské unie.

Tady bych se dovolil zastavit a uvést některé praktické příklady. Zemí s liberální úpravou je poměrně hodně a k absolutnímu zákazu kouření většina liberálních demokracií nepřistupuje. Na důkaz toho si dovolím vyjmenovat některé příklady, a čerpám z analýzy Parlamentního institutu, kterou vám všem mohu dát k dispozici.

Povolené výjimky ze zákazu kouření mají např. tyto země: Dánsko, některé spolkové země Německa, Polsko, Švédsko, Švýcarsko, Estonsko, Chorvatsko, Finsko, Itálie, Nizozemsko, Portugalsko a další.

Zde mám jenom malý obrázek (ukazuje). Červenou barvou znázorňujeme totální zákaz. Jsou to ruské státy a Balkán. A ten, kdo má výjimku, je zelená barva, jsou to kuřárny. Jsou to vlastně všechny severské státy a oranžové mají také nějakou variantu kouření.

Nechci, abychom patřili do červené barvy, ale spíš do zelené, takže nepředkládáme tady nic, co by bylo v rozporu řekněme s některými zeměmi, o kterých jsem tady hovořil.

Rád bych také zdůraznil, že Ústavní soud v rámci posuzování platného znění protikuřáckého zákona zdůraznil, že zákonodárci ve snaze omezit kouření nezvolili právě to nejlepší řešení a že existují jiná řešení, která by při stejném standardu ochrany zdraví šetrněji zasáhla do práv těch, kteří kouřit chtějí – to je přesná citace z nálezu Ústavního soudu.

Závěrem bych rád poděkoval senátní legislativě za připomínky, jsem ale přesvědčen o tom, že ve většině bodů se jedná o nejasnost v pojmosloví, kterou si můžeme vyjasnit na výborech a případně zpřesnit.

Nesouhlasím ani s výtkou, že novela narušuje ochranu zaměstnanců před kouřením. Jak jsem již uvedl, výjimky ze zákazu kouření mají svá pravidla a omezení.

Věřím ale, že v rámci jednání ve výborech si můžeme vyjasnit některé výtky, které má senátní legislativa, a zároveň bych rád uvedl, že se nebráním debatě nad úpravami návrhu a jsem otevřen jak vašim legislativně technickým, tak věcným úpravám.

Chtěl bych vás proto požádat o podporu přikázání tohoto senátního návrhu zákona do výboru. Děkuji.