Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové,

jenom se připojím k hlasům Raduana Nwelatiho případně dalších, kteří si rovněž myslí, že by daňová politika měla zůstat v rukách národního státu. Neboť kromě jiného je to také nějaký prostředek, který určuje konkurenceschopnost státu a to, jakým způsobem je schopen se rozvíjet.

Je evidentní, že pokud jste nějakým typem ekonomiky, tak způsobem nastavování daní je úplně jiný, než když jste nějakou vyspělou ekonomikou s jiným zaměřením.

My jsme zemí, která dělá všechno pro to, aspoň doufám, abychom se vyrovnali těm vyspělým zemím. Jedním z nástrojů, které k tomu máme, je právě, řekněme, vhodné nastavení daňového systému a výše daní obecně. Proto si myslím, že je pro nás nevýhodné se přiklánět k tomu, abychom harmonizovali a sjednotili daně v celé EU.

Tím tedy nechci říci, že dnešní daňový systém, paní ministryně, je výhodný a správně nastavený.

Co k tomu ale chci říci jako důležitou věc je, že si myslím, že EU by se měla zásadně věnovat jiným problémům a odstraňování jiných překážek toho vnitřního trhu, které dneska existují. Jsou to např. různá pravidla v oblasti elektronického obchodování. Je to složité uznávání různých odborných kvalifikací. Jsou to oddělené trhy třeba v oblasti finančních služeb, energetiky nebo dopravy. Když chcete nějaké příklady, tak třeba, když vezmeme to, jak funguje evropský trh veřejných zakázek, tak přestože by to mělo fungovat, a mělo by být teoreticky velmi jednoduché pro naše výrobce se přihlásit na veřejnou zakázku, např. na dodávku papíru v Paříží na městském úřadu, tak to prostě teoreticky je nemožné. Stejně to je tak, že Francie a francouzská vláda jezdí francouzskými auty. Přestože jsem přesvědčen, že kdyby tam bylo otevřené výběrové řízení, jak by mělo být v rámci EU, tak si myslím, že možná by ta francouzská auta nevyhrála. Vyhrála by třeba jiná. A to nefunguje. To je jeden z příkladů.

Další možnost je, jak funguje ochrana průmyslového a duševního vlastnictví. Nevím, jestli víte, že třeba v oblasti registrace patentů je s tím velký problém. Registrovat patent. Zaregistrovat si ho tím způsobem, aby byl chráněn po celé EU je velmi složité. V tuto chvíli to nefunguje. Zrovna tak není správně nastaven boj proti padělkům v celé EU.

Co se týká ochrany spotřebitele, tak to sami znáte. Dvojí potraviny. Možnost dovolat se jako spotřebitel z ČR v Německu nebo někde jinde svých práv, není vůbec jednoduché. Není to zařízeno, není to nastaveno. A to jsou věci, kterými se nezabýváme. A chceme harmonizovat daně.

Zrovna tak jako různé jiné limity, ať se týkají oblasti životního prostředí, společných norem apod. Abychom neříkali, že něco je správně takhle, něco je správně takhle v jiných státech EU. Tak to nejde.

Hasiči si chtějí dovézt auto hasičské z Rakouska, ono přejede české hranice, a naše úřady říkají, že nevyhovuje. Hasičské auto z Rakouska, které tam hasilo... Tak to je normální? To přece nikdo z nás nechce. To se netýká daní. To se týká toho, že tady máme nějaké normy, může hasit v Rakousku, a nemůže hasit v Česku. To je nějaké divné, když jsme v jednotném trhu.

Jsou to věci, kterými bychom se prvotně měli zabývat. Potom třeba někdy, až všichni si budeme na celé EU rovni, tak možná i harmonizací daní a daňového systému.

Problémů, které dneska máme a které by EU a EK, pokud skutečně mají zájem o to, aby se nám v EU žilo lépe, je poměrně hodně. Některé jsem vyjmenoval a na to bychom se měli soustředit. To znamená, tyto věci řešit, a ne se zabývat věcmi, které v tuto chvíli, dle mého názoru, pokud by byly realizovány, např. hlasováním nejsilnějších zemí EU, tak by poškodily naši konkurenceschopnost. To přece nikdo z nás nechce.