Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Bavíme se tady, jak už bylo řečeno, o pandemickém zákoně, s tím, že pan ministr to sice na začátku zmínil, ale zdá se mi, jako by to už bylo zapomenuto, jaký byl důvod jeho vzniku. Upozorňuji, že pandemický zákon, který vznikl překotně, s tím souhlasím, byl dílem jak opozice, tak koalice. Proč vznikl? Vznikl proto, že tady máme, myslím si, ke dnešku 140 dní nouzový stav, a v rámci toho nouzového stavu je vláda neomezeným, jak by řekl pan kolega Michael Canov, diktátorem. Může si dělat co chce, a to, co dělá, nemusí zdůvodňovat, a když tak činila 130 dní a nic se nezlepšovalo, tak už došla v PS většině poslanců a poslankyň trpělivost a neprodloužili nouzový stav. Co se pak dělo dál, všichni víme a o tom já mluvit nechci. Jenom k tomu řeknu jednu věc, že další postup vlády a zejména pana premiéra nepovažuji za korektní, protože předpoklad opozice, která neprodloužila nouzový stav, byl, že s ní konečně někdo začne jednat o tom, proč některá opatření zaváděna jsou a jiná zaváděna nejsou a jaké jsou důvody k zavádění těchto opatření, a to se nestalo, ale stalo se to, že pan premiér začal jednat, jak on rád používá, s jinými. To jednání s jinými nakonec vedlo k tomu, že si vláda s opozicí sedla ke společnému stolu a domluvili se překotně na pandemickém zákoně, resp. návrhu, který dnes projednáváme. Ten zákon má spoustu chyb. Na druhé straně jsou vtěleny některé principy, o kterých opozice celou dobu volala, když se bavila o tom, zda prodloužit či neprodloužit nouzový stav. Dovolím si ty principy přečíst, protože mluvit o tom, co je špatně, je dobré, protože tím potom říkáme, jak jsme tam našli ty další chyby a co všechno je špatně, ale někdy je také si třeba říci, že jsou tady věci, které jsou oproti tomu nouzovému stavu lepší. A to, co je tam lepší, je, že skutečně pokud by v době pandemické pohotovosti např. ministerstvo nebo hygienická stanice nebo hygienická služba zaváděla nějaké opatření, tak ho musí zdůvodnit. Musí říct, proč ho zavádí, a další věc, která musí nastat, je, že po 14 dnech musí dojít ke kontrole efektivnosti tohoto opatření. To v tom zákoně je. A je férové, aby to tady zaznělo.

Pak je tam také napsáno to, že hejtmani konečně musí být, resp. kraje musí být informovány o tom, co se bude zavádět nebo nebude zavádět. To je zase věc, která u nouzového stavu nebyla, někteří byli překvapeni najednou, co se v jejich okresech nebo v jejich krajích děje, protože při nouzovém stavu toto potřeba dělat není.

Další věc, která tam možná je, že je tam možný soudní přezkum zaváděných opatření, tzn. zase je možné, pokud někdo zavedl něco nesprávně, to nechat přezkoumat, což už nouzového stavu také není možné.

A další věc, která tady potom je, že skutečně zprávy, které budou podávány sněmovně, budou podávány každé dva týdny o opatřeních, jak fungují či nefungují, a sněmovna potom má právo stav pandemické pohotovosti zrušit nebo nechat fungovat dál. Pak jsou tam ty chyby, o kterých mluvil Michael Canov, o kterých mluvili Lukáš Wagenknecht a také další senátoři, kteří také ten zákon četli, byť třeba jmenováni nebyli.