Vážení spoluobčané,

dnes je 18. prosince a já jsem dopoledne společně s dalšími senátorkami a senátory navštívil místo spočinutí Václava Havla. Tradičně jsme si tak připomněli, že je to již třináct let, co nás pan prezident opustil. Vždy se mi při tom vybaví zástupy lidí se svíčkami v ruce, kteří na Václava Havla vzpomínali a vzpomínají. Znovu si také vždy vzpomenu na Srdce pro Václava Havla, které je pro mě dodnes symbolem obdivuhodných vlastností českého národa. Tyto vlastnosti jsme ostatně prokázali v letošním roce mnohokrát.

Například v potravinových sbírkách jsme v tomto roce nashromáždili více než 1000 tun potravin, vůbec nejvíc v historii. Česká filharmonie nedávno třikrát za sebou vyprodala jeden z nejslavnějších koncertních sálů – newyorskou Carnegie Hall. Naše odpověď na letošní povodně byla plná solidarity, soucitu a pomoci. A v těchto dnech vytváříme krásnou a velmi přátelskou atmosféru u vánočních stromků v našich obcích a městech.

Toto všechno považuji za obdivuhodné. A mohl bych pokračovat. Jsem hrdý. Jsem hrdý na všechny příklady naší empatie a solidarity, našich schopností, pracovní poctivosti a silné soudržnosti. A to není všechno. Důvody k optimismu nalezneme i jinde. Stačí se pozorněji podívat kolem sebe, a hlavně dál za naše hranice. Uvidíme totiž, že žijeme v bezpečné a svobodné zemi. Sousední země jsou našimi přáteli nebo partnery. Společně se staráme o svoji bezpečnost. Většinou společně se snažíme překonávat těžkosti a překážky, které nám doba přináší.

Naše členství v NATO a v Evropské unii nás posiluje a chrání. Není náhodou, že obyvatelé mnohých dalších zemí hledají ochranu a pomoc právě ve členských zemích těchto společenství.

Vynikáme v mnoha oblastech. Každý známe desítky úspěšných a schopných lidí, kteří často žijí a pracují v našem okolí nebo reprezentují Česko ve světě. Jsme odvážní, jsme tvořiví, umíme pohotově reagovat na změny. Naše startovní pozice do budoucnosti je tedy opravdu velmi dobrá.

Na druhé straně, přes všechny schopnosti a přes všechny úspěchy však cítím, že se ze společnosti postupně nějak vytrácí životní spokojenost. Cítím, a rozhovory s mnohými z vás mi to potvrzují, že důvěra v instituce a ve fungování našeho státu klesá.