Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové.

Po tom, co říkal kolega Lumír Kantor, se samozřejmě cokoli těžko komentuje, nic z toho nelze negovat ani popřít. Ale skoro bych se radši býval přepřihlásil až o tři kolegy dál. Nicméně to zkusím přebalancovat po drátě.

Především bych chtěl začít pozdravem ne "dobré odpoledne", ale "světu mír". Potom bych chtěl říci, že asi pomohla doba covidí lépe poznávat lidi. A to myslím i v tom globále, tedy nás všechny. A nikdo v tom nejsme úplně jednoduše a nevinně.

A včera jsem na výboru také položil otázku, jestli vám to stojí za to. Dnes bych to skoro odvolal a řekl bych: "Stojí nám to za to?" Nedělil bych to na to "vám" a "nám". Proto jsem také rád, že teď v posledních dnech máme možnost s panem předsedou se scházet po večerech i dnes ráno v rámci transparentního vyjadřování se. Takže on hájí ano, já hájím ne a myslím, že to činíme v přátelském svazku a že tak budeme činit i dále, že to není až tak problém. Ale chtěla to po nás poslankyně Karolína Peake tady na Malé Straně, abychom byli všichni transparentní. Já jsem vyvěsil kdysi rentgenový snímek plic hned poté a teď, proč bychom neměli oznámit ta dvě možná řešení, dvě možné varianty? Takže toto si myslím. Už bych moc o viru nechtěl mluvit, protože tady ty důvody byly všechny a už jsme toho plní. A pan ministr tady vznesl celou řadu důvodů toho jednoho přístupu.

Je samozřejmé, že ty dva roky žijeme v nenormálním stavu a byl aktivován článek 9 Starého zákona knihy Genesis o pokrytectví. Tam se to týkalo Noeho, ale obecně byl pokryt pokrývkou, vzniklo pokrytectví. Takže od té doby máme roušky neroušky, opatření neopatření a léčbu neléčbu a odstupy neodstupy, obchody neobchody a všechno k tomu, vakcíny nevakcíny a různě verifikované a neverifikované, přísliby a nepřísliby. A já jsem si docela s nadějí říkal, že po tom vítězném únoru nás čekají třeba dva tři čtyři měsíce období, kdy bychom si to všechno srovnali. A ta opatření, která byla smysluplná, tak si nějak potvrdili. A ta nesmysluplná, že naopak.

Měl jsem teď inspirující setkání v undergroundu, asi 300 lidí. 21. 1. byla konference o důsledcích covidu, která se tady v Senátu nijak nehodila nebo konat ani nemohla, ale věřte tomu, že to bylo inspirující. Od 9 do 9, 12 hodin. Mezi tím jedno kafe, dvě buchty. A dozvěděl jsem se tam spoustu věcí. A co tam chybělo úplně, byl aktivismus pro něco. A nevím, že bychom na odborných konferencích ať už radiologických, pane ministře, nebo onkologických nebo jiných byli nějak hrozně aktivističtí a znepřátelovali se kvůli tomu, že někdo to vidí tak a jiný jinak. Takže to jsem si říkal, že na to bude nějak prostor, udělat si nějaké zhodnocení. Ať už další vlny přijdou, nepřijdou nebo k nám přijdou. Také že bychom se bavili více o původech a možných návratech, protože, víte, bavit se o tom, když přiletí raketa odněkud, jestli udělá díru 20 metrů, 30 metrů, jestli někoho zabila, nebo nezabila, a nestarat se o to, odkud létají a zda přiletí příště, mi přijde velice nemoudré. A teď bychom mohli začít právě konferenci o tom všem, co umíme a neumíme. I my. Nebo oni. Příroda, stvořitelé, všechno. Takže tímto bych asi skončil tu debatu.

Ale možná ještě poznámka, vaším předsednictvím, pane předsedající, k panu kolegovi Canovovi. My jsme na tom velmi podobně, já bych také mohl mít obavu, zda nejsem vakcinačně poddávkován, protože jsem samozřejmě v té kategorii, kde stejná dávka jako třeba u kolegů tam v okolí by na mě nebyla, ale byla, byla. Víte, pokud jde o ty mRNA vakcíny, tak je to informace, kterou do vás pustí a vy s ní pak nějak naložíte podle svých tělesných schopností a možností, takže je to velmi podobně, jako že máme noviny stejné, ať jsme různých vah a různé krásy, tak je máme také stejné. Tu informaci si nějak v organismu zpracujeme. U jiných druhů vakcín je to k diskusi. Já myslím, že se hlavně neví.

Je otázka, když máte jedny noviny všichni, nebo máte deset novin všichni, co se kde dočtete. Takže je místy fér, i v té vědě, si říci, že ještě nevíme, ale... Ale že máme obrovskou chuť se na to ptát a zkoumat to. Takže tímto konec.