Upozorňují zejména na to, že kvůli nerovným a netransparentním úhradám musí pacienti v regionech čelit rozsáhlým nerovnostem a nedostupnosti péče. Zástupci předkladatelů o tom informovali v Senátu. Upozornili také na to, že již vypršel termín, který dal Ústavní soud vládě na přípravu a volbu nových členů dozorčích rad zdravotních pojišťoven. Stávající systém volby totiž Ústavní soud již před rokem uznal za neústavní. Vzhledem k tomu, že vláda ještě ani nepřipravila pravidla pro nové volby, natož aby je uskutečnila, je podle předkladatelů Ústavní stížnosti stávající vedení všech zaměstnaneckých zdravotní pojišťoven, tedy všech mimo VZP, nelegitimní a mělo by se zdržet rozhodování o směřování peněz ve zdravotnictví. Samo ministerstvo zdravotnictví se přitom minulý týden pochlubilo, že dalo pojišťovnám k rozdělení dalších šest miliard korun zcela dle jejich uvážení.

Dernerová: Veřejné peníze pod veřejnou kontrolu
„Nikdy jsem nenarazila na tak hluboký odpor. Byly obrovské tlaky, aby senátoři odvolali své podpisy,“ popisuje okolnosti vniku ústavní stížnosti senátorka a místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Alena Dernerová a pokračuje: „Soud nakonec rozhodl, že veřejné peníze mají být pod veřejnou kontrolou, ale od té doby se nic nezměnilo. Stále čekáme, až Poslanecká sněmovna začne projednávat navržené změny.“

Nwelati: Pojišťovny ať hradí jen péči
„Obrovský problém je také v tom, jaké peníze si nárokují u zdravotních pojišťoven jednotlivá zdravotnická zařízení. Například velké fakultní nemocnice chtějí daleko vyšší poměrnou částku než ty malé. Argumentují přitom tím, že musí vzdělávat mladé lékaře. Ale peníze na vzdělání by podle mého názoru neměly být vypláceny z peněz, které zdravotní pojišťovny dostaly na zdravotní péči,“ upozorňuje senátor Raduan Nwelati.

Třešňák: Systém se musí změnit
„Současná legislativa, po zásahu Ústavním soudem, už vůbec jasně neříká, kdo má volit zástupce do vedení orgánů zdravotních pojišťoven, které rozdělují finance v celkovém objemu kolem 130 miliard korun. Správní radu volili zástupci největších firem a ne samotní pojištěnci. Je to stejná analogie jako kdyby největší plátci DPH rozhodovali o tom, na jaké výdaje daně půjdou," říká místopředseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Petr Třešňák. "Je zapotřebí urychleně přijmout legislativní změny, které jsou už ve sněmovně, bohužel pro vládu nejsou jasnou prioritou."

Dostál: Soud rozhodl, je třeba se tomu přizpůsobit
„Současný stav, kdy soud rozhodl o neústavnosti dosavadních voleb do orgánů zdravotních pojišťoven, může způsobit protiústavnost celé úhradové vyhlášky pro rok 2020,“ upozornil expert na zdravotní právo a spoluautor stížnosti proti nerovným úhradám ve zdravotnictví Ondřej Dostál. Podle jeho slov má veřejnost právo a veřejnou kontrolu rozdělování financí od zdravotních pojišťoven, a ta je díky neústavním volbám do dozorčích rad pojišťoven nemožná.

Ústavní stížnost ve věci nerovného přístupů občanů ke zdravotnictví

Skupina senátorů napříč politickým spektrem podala 31. prosince 2018 návrh Ústavnímu soudu na zrušení souboru právních předpisů, které upravují organizaci a financování zdravotnictví Senátoři, kteří podepsali podnět Ústavnímu soudu, jsou znepokojeni:

• nerovnostmi v přístupu k solidárně hrazené zdravotní péči, které vznikají mezi pacienty v závislosti na místu bydliště, druhu onemocnění a sociálním postavení, a které se projevují výraznými rozdíly v úrovni péče a čekacích dobách;
• pokřiveným prostředím v oblasti ekonomiky zdravotnictví, kdy poskytovatelé totožného typu dostávají za tytéž služby zaplaceno násobně odlišně, jen z historicko-politických důvodů, bez ohledu na kvalitu, efektivitu ani potřebnost poskytované péče;
• neetickými pravidly úhrad, podle kterých jsou zdravotníci finančně trestáni za poskytování medicínsky žádoucí péče, a tím vedeni k protiprávnímu odmítání nemocných pacientů, ale též k poskytování zbytečné péče zdravým pacientům;
• cenotvornými mechanismy, které nezohledňují náklady a přiměřený zisk, ale jsou výsledkem dohod zájmových skupin, dosahovaných postupy vycházejícími z principů korporativismu, nikoliv z demokratických principů;
• a celkovou nepředvídatelností úhradového systému, kde úspěch podnikatele ve zdravotnictví není dán jeho úsilím, kvalitou ani etickým přístupem k pacientům, ale jeho schopností vyjednat si v netransparentním prostředí ekonomické výhody s pojišťovnami, případně jeho ochotou přizpůsobit rozsah péče bez ohledu na lékařskou etiku a dobro svých pacientů úhradových vzorcům, vydávaných každoročně libovůlí výkonné moci.

Důsledkem tohoto stavu je zhoršený přístup k hrazené péči běžných pacientů postrádajících peníze či známosti, permanentní krize zdravotnictví navzdory rozsáhlému přilévání peněz, odchod lékařů do zahraničí a postupná degradace soustavy zdravotnických zařízení, viditelná zejména v regionech.