Senátorka Dernerová: Žena se po porodu stará o muže více než o to dítě...

19.04.2017 11:52 | Zprávy

Projev na 6. schůzi Senátu 19. dubna 2017 k Návrhu zákona, kterým se mění zákon o nemocenském pojištění:

Senátorka Dernerová: Žena se po porodu stará o muže více než o to dítě...
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Dětská neuroložka a bývalá senátorka Alena Dernerová.

Paní ministryně přiblížila to, o co se v zákoně jedná. Ten zákon spojuje tři věcné celky, které mezi sebou navzájem nesouvisí. Jedním z nich je tedy ta otcovská poporodní péče, o které jsme docela diskutovali na zdravotním výboru, a řeknu také poznatky, kdy tedy část nás říká: Ano, když se nám narodilo dítě, tak si naši muži vzali dovolenou a byli s námi týden doma. Mnohým to přišlo i dlouho, protože jsme říkali: Tak konečně potom, když odejde do té práce, tak budeme mít skutečně svůj systém a starost o dítě pro nás bude prioritní, protože žena se stará i o toho muže více než o to dítě. A pak samozřejmě jsme rozebírali situaci, kdy jsme říkali: Část rodin, valná část těch rodin je single. To znamená, že matka je s dítětem, otec je někde jinde. Je pravdou, že ta matka mu dá nakonec rodný list, takže na tu správu sociálního zabezpečení jde a ty peníze potom bude čerpat. Ale doufejme, že s tou matkou a s dítětem bude doma. Říkali jsme také, že v podstatě by to mělo třeba narovnat vztah mezi otcem a tím dítětem. Většinou jsme si mysleli, že u tak malých dětí ten vztah tam nemůže nějak za ten týden s tím otcem vzniknout rychle. Spíše tedy že to dítě bývá partnerem až kolem třetího roku věku.

Na druhé straně samozřejmě zazněly názory, že někteří zaměstnavatelé odmítali dát tu dovolenou, pokud se dítě narodilo, pokud je žena po císařském řezu, komplikovaném porotu, tak chce, aby ten muž jí třeba doma pomáhal. Dalším argumentem byla, že řada zemí EU prostě tu otcovskou dovolenou zavedenou má, nebo poporodní péči, a my ne. Pravdou je, že tyto země nemají tak košatý systém dlouhé mateřské dovolené, jako máme my. Je pravdou, zkonstatovali jsme, že časy se mění, protože řada otců zůstává na mateřské a žena vydělává. Takže to je jedna oblast.

Druhá oblast, která se týká, jak řekla paní ministryně, právě těch dobrovolných složek integrovaného záchranného systému, s tím jsme souhlasili naprosto všichni. Pokud tito lidé jsou účastníci toho výjezdu a jsou potom následně v karanténě, nebo byli nějakým způsobem poraněni, tak jim náleží 100 procent vyměřovacího základu. A třetí oblast byla oblast ročního důchodu. Tam se měnilo pouze to, že pokud se jedná o jedince, kterému je 38 let stár a méně, a má v péči dítě a tento člověk zemře, tak to dítě má nárok na sirotčí důchod, pokud tento člověk odváděl do pojistného systému alespoň jeden rok. A pokud je to starší člověk 38 let, tak alespoň dva roky.

Takže náš výbor po té diskusi, která se hlavně točila kolem otcovské poporodní péče, nakonec přijala souhlasné stanovisko. S tím, že se spíš dával akcent na hasiče, než tu poporodní otcovskou péči. Takže přečetla bych 37. usnesení z 5. schůze výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který se konal 12. dubna 2017. A to k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. A další související zákony, senátní tisk č. 81. Po odůvodnění zástupkyně předkladatele Ing. Ivy Merhautové, MBA, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátorky Aleny Dernerové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajkou výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu mě, tedy Alenu Dernerovou, a pověřuje předsedu výboru, senátora Petera Kolibu, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Milanu Štěchovi.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kavij (KSČM): Co Řehka s Černochovou zapomněli sdělit

16:04 Kavij (KSČM): Co Řehka s Černochovou zapomněli sdělit

Další tradiční setkání armádních velitelů pořádané koncem roku v Praze je minulostí.