Dobré ráno. Je 18. prosince 2024. Návrh, který projednáváme, má 92 bodů, s důvodovou zprávou je to 244 stran. To není nějaká drobnost nebo prkotina. S výjimkou 2 bodů má všech ostatních 90 změn nabýt účinnosti 1. dnem měsíce následujícího po vyhlášení. Vysoce pravděpodobně, jak jsme slyšeli teď pana ministra, se tak stane 1. ledna 2025. Kde je rozumná legisvakanční lhůta pro 90 změn?

Hlavním důvodem, proč dnes projednáváme takový počet změn, je implementace směrnice, kterou nevím, jestli jste celou četli, ale má pro mě nepochopitelný název – pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního hospodářství. Připadá vám, že mluvím česky, že ta vazba je vůbec gramaticky dobře? Skutečně si někdo myslí, že emisní povolenky zavede celý svět a že emisní povolenky přispívají k celosvětovému trhu a konkurenceschopnosti? Že k tržnímu prostředí přispívají povolenky na jedné straně a dotace na straně druhé?

Celá myšlenka emisních povolenek je založena na tvrzení, že vypouštění kysličníku uhličitého je negativní externalitou, kterou je třeba zatížit speciální daní. Snad by šlo emisní povolenky ještě pochopit, kdyby šlo o popílek, o polétavý prach nebo siřičitany. Ale kysličník uhličitý je zdrojem veškerého života na zemi, je potravou rostlin žijících z fotosyntézy. Stojí na začátku potravního řetězce všech živočichů. My ho tady mimochodem pijeme...

Zahrnutí kysličníku uhličitého mezi negativní externality nemá přírodovědecké, ale pouze ideologické opodstatnění. Cílem bojovníků ze sifonovým plynem ve skutečnosti není zlepšení životních podmínek, ale zchudnutí a chudnoucí řízená společnost.