Dobrý den. Mrzí mě to, pane kolego, ale je to nový mandatorní výdaj. V situaci, kdy žijeme na dluh, je to nezodpovědné. Je to dobro za peníze daňových poplatníků. A v každé oblasti našeho života najdeme spoustu takových aktivit, takových bohulibých důvodů. Minulý týden na minulém zasedání pléna jsme schválili jedno takové dobro ve věci Hřebčína Napajedla. Je to nový mandatorní výdaj a všechny další vlády s ním budou muset počítat. Vážení kolegové, vy ten návrh schválíte. Ale já pro něj hlasovat nemohu.

-------

Nemám žádné ekonomické vzdělání, jsem jen matka od rodiny. A myslím si, že nemůžeme rozdělit víc než to, co vybereme. Rozumím tomu, že sport je podfinancovaný. Ale podfinancovaná je i péče pro děti. Podfinancované je zdravotnictví. Podfinancované je školství. Zjevně je podfinancovaná i armáda. A na všechno nemáme. Jakmile schválíme další mandatorní výdaj, tak dříve nebo později se dostaneme na částku 100 %.

V tom okamžiku můžeme zrušit celou politiku, protože politika po každých volbách je debata o prioritách. A různé politické strany, zejména ty vítězné ve volbách a potom po volbách přece různé priority různým způsobem podporují. My jdeme cestou mandatorních výdajů a indexace. To znamená, slibujeme a zákonem se zavazujeme, že různým skupinám lidí, například učitelům, například lékařům, například hasičům, z dobrých důvodů a pro mě naprosto pochopitelných, slibujeme indexaci mezd a různým skupinám lidí, v tomto případě handicapovaným sportovcům z naprosto pochopitelných důvodů, proto můj první pohled byl na mého ctěného kolegu, a s velkou lítostí to říkám, ale způsobíme tím obrovské problémy pro státní rozpočet.