Dobrý den všem. Já bych chtěla poděkovat svým předřečníkům za ty rozbory.

Já nejsem právník a nejsem tady tak dlouho, abych mohla citovat některé věci jako můj předřečník. Ale dívám se na celý ten problém jako lékařka, jako člověk, který v politice je už další dobu. A přesně, co bylo řečeno před chvílí, ta důvěra v toho politika poslední dobou... Je to hrozné. Podívám se na ten problém trošku z jiného pohledu.

A chtěla bych zareagovat na vystoupení pana ministra Stanjury. Opravdu důchodci mají zachránit rozpočtový deficit?

Já si myslím, že ten návrh vlády provokuje zbytečný mezigenerační rozkol ve společnosti. A přitom je zcela neúčelný a falešný z několika důvodů. Není to vůbec promyšleným krůčkem k realizaci smysluplné důchodové reformy, nýbrž jednoduchým nápadem, jak co nejrychleji snížit rozpočtový deficit. A to na úkor těch, kteří se vůbec nemohou bránit. Vůbec to nepřispívá k funkčnímu řešení, ale skutečným cílem – podle mého názoru – je rychlý příjem do státního rozpočtu. To je asi důvod, proč vláda tlačí na zrychlené projednávání, i když pro to z hlediska Ústavy není důvod, jak řekl můj předřečník.

Vláda argumentuje tím, že mladší generace se obává, že nebude mít dost vysoké důchody a chce, aby se dnešní důchodci s dnešními generacemi podělili.

Já si myslím, že je třeba se mezi těmhle dezinformacím velice bránit a vysvětlit, že nemáme důchodový fond.

Nemáme fond, ve kterém by se přebytky střádaly pro příští generace, ale průběžný systém, který se vztahuje ke státnímu rozpočtu jen saldem. A kladné saldo spadne každý rok do rozpočtu. A tím se sníží rozpočtový schodek. Snížením valorizace se nic neušetří pro další generace. Neušetří se nic pro další generace. To je třeba zdůraznit. Návrh vlády je založen na předpokládaném schodku důchodového účtu 80 miliard v následujícím období. Tak vysoký schodek v minulosti nikdy nenastal. Ani vloni, kdy docházelo k mimořádným a nad zákonem stanoveným nárůstům důchodů. Naopak čísla za rok 2022 – a podotýkám, já nejsem ekonom, tato čísla mám od ekonomky, mé spolupracovnice – takže naopak čísla za rok 2022 ukazují, že v tak náročném roce, kdy inflace dosahovala 18 % a vláda dotovala důchodový systém mimořádnými přídavky v létě, valorizací a novými přídavky na výchovné, výdaje z státního rozpočtu přesto činily jen 25,8 miliard. Důchodové dávky převyšovaly příjmy důchodového účtu jen o 5 %. A úhrada tohoto záporného salda stála státní rozpočet méně než půl procenta. Méně než půl procenta výdajů státního rozpočtu.

Klíčový závěr je ten, že neexistuje reálný důvod pro vládní návrh snížené valorizace, zejména ne v zrychleném režimu projednávání, jak už to tady bylo řečeno. Pokud si vzpomínám, tak opozice ve sněmovně navrhovala, ať si sedneme, ať o tom mluvíme, ať se připravíme. Ano, uznáváme, že dochází k nějakým schodkům, ale je potřeba se na tom dohodnout. Protože dneska jste u vlády vy. A zítra to může být úplně jinak.

Podíváme-li se na důchodový účet v posledních 10 letech, je zřejmé, že saldo velmi souvisí s celkovým hospodařením státu. Podle údajů Ministerstva financí byly výdaje na důchodové dávky v roce 2022 jen o necelých 26 miliard, což nevybočuje... o 26 miliard korun vyšší než příjmy důchodové systému. V 2021 však doplácel státní rozpočet na státní důchody jen 2,3 miliardy, což nevybočuje z obvyklé roční ztráty na důchodech v rozsahu jednotek miliard. V minulých desetiletích byly jen dvě období s větším záporným saldem, a to v roce 2020 se saldem 40,5 miliard – za tím byl covidový útlum ekonomických aktivit, a v letech 2011–14, kdy bylo záporné saldo důchodu okolo 50 miliard ročně. První důchodová reforma za tím byla.