Vážený pane předsedo, vážení páni místopředsedové, vážený pane ministře, dámy a pánové, milé kolegyně, kolegové. Předstupujeme před vás s panem senátorem Václavcem dnes již potřetí. Potřetí, ale myslím si, že s velmi dobrou zprávou. A věřím, že i dobrým návrhem, jehož cílem je zlepšit dostupnost zdravotní péče v oboru zubního lékařství, která je zejména v některých okrajových regionech naší země dlouhodobě velmi špatná. Pravidelně slyšíme a čteme o problému chybějící dostupné základní zdravotní péče. Sledujeme dlouhé frontu na registraci u zubařů, kteří otevírají své ordinace v regionech. Ministerstvo zdravotnictví dostalo za posledních let 5, za posledních 5 let více než 15 tisíc stížností na nedostupnost základní zubařské péče. To je 3 tisíce stížnosti ročně. Celkem ministerstvo dostalo přes 20 tisíc stížností, ale těch 15 tisíc bylo právě na nedostupnost základní zubařské péče. Jsme svědky, a někdy i konfrontování se zoufalstvím zástupců samospráv, kteří nabízejí bydlení, nabízejí zařízení ordinace nebo výhodné půjčky pro zubaře do jejich obcí. Přesto je nemohou najít. Odhaduje se, že bez registrace u zubního lékaře je dnes kolem 2,6 milionů občanů. A tedy to znamená, že když jste bez registrace, tak ta možnost preventivní prohlídky je téměř nulová. A týká se to také hlavně dětí. A tam víme, že tam právě je potřeba té preventivní prohlídky naprosto zásadní. My jsme se s panem senátorem obrátili na naše kraje a požádali jsme je, aby nám sdělili, jaká je situace u nich, abychom měli konkrétní informace. A z těchto konkrétních informací vyberu jen několik konkrétních údajů pro představu, jak ta situace vypadá. Jen v Moravskoslezském kraji ukončilo praxi za posledních 5 let 41 zubařských ordinací. Nejhorší je situace v okrese Nový Jičín. A víme, že i několik desítek obcí v tomto kraji nad 2 tisíce obyvatel nemá zubní ambulanci. Je to například Mořkov, Veřovice, Jeseník nad Odrou, Hradec nad Moravicí, nebo dokonce Suchdol nad Odrou. Vážná situace je také v Jihomoravském kraji, kde máme vysoký počet zubařů v opravdu vysokém věku, i v tom, který je daleko nad výší toho, co se bude požadovat v důchodovém systému za 50 let. Takže v Jihomoravském kraji máme 76 zubařů starších 70 let. Například jenom v okrese Hodonín je jich 24. V Libereckém kraji klesl počet poskytovatelů bez náhrady za posledních 5 let o 36.

Nejhorší situace je tam v přepočtu na počet obyvatel v České Lípě, Frýdlantu, Nižboru, Semilech, Tanvaldu, Trutnově, stejně tak je na tom i Liberecký kraj, který se potýká s tímto problémem, kde počet poskytovatelů klesl bez nároku na náhradu o 36.

Ve Zlínském kraji za poslední tři roky ukončilo činnost bez pokračovatele 18 zubních lékařů.

Musím jmenovat i Olomoucký kraj, můj Olomoucký kraj, kde nejhorší situace je na Jesenicku, Šumpersku nebo v Javorníku.

Nemůžeme ale ani očekávat, že situace se nějak výrazně do budoucna zlepší, protože víme, že v ČR je v tuto chvíli registrováno, těch, co praktikují zubní praxi, zhruba 8100 lékařů, z toho 2000 je starších 60 let.

Starší lékaři mají svoji registraci se svým kmenem, tedy těch, co mají v registraci, zhruba v počtu 2000 až 2500 pacientů. Pokud se týká nově nastupujících, nových lékařů zubních, tak ten jejich kmen, tak se tomu říká odborně, je kolem 500 až do 800. Je to dáno mnoha faktory, samozřejmě jeden z nich je zvyšující se náročnost na zubní výkony, ale možná o tom bude i ministerstvo někdy dále v budoucnu diskutovat.

Návrh, který před vámi leží, je senátní návrh, který jste schválili, byl postoupen do Poslanecké sněmovny, v Poslanecké sněmovně byl přijat v režimu § 90, tedy na první čtení. Nyní se vrací k nám do Senátu. My jsme v něm ještě mezi prvním čtením a tím čtením, které schválilo v Senátu návrh, udělali několik úprav, technických úprav, které byly řešeny pozměňovacím návrhem ze strany pana zpravodaje.

Teď tedy co návrh přináší ve zkratce? Návrh pomáhá řešit problém, který jsem teď popsala, zrychlením a zpružněním zapojování zubařů ze třetích zemí do praxe a zjednodušením celého procesu. Zavádí a rozšiřuje okruh těch, kteří mohou pozvat a také kteří mohou školit ty, kteří se chystají na aprobační zkoušku. Těch, kteří mohou znovu pozvat nebo pozvat, zde bych ráda jmenovala zejména kraje, protože ty nejlépe znají situaci v jejich území, a dále je to Stomatologická komora. Dále právě umožňuje náš návrh přímé zapojení lékařů ze třetích zemí kontinuálně do praxe, ale pozor, vyjmenováváme, že to musí být pod přímým dohledem, což v současné právní úpravě je trošku diskutováno. Praxe, která bude prováděna, se započítává k aprobační zkoušce. Zahraniční zubní lékař, který je na této aprobační praxi, se stává zaměstnancem toho lékaře, který ho školí. Odpovědnost za jeho výkony nese plně jeho zaměstnavatel. Ráda bych zdůraznila, že novela nezmírňuje podmínky aprobační zkoušky, ani přímo do těch aprobačních zkoušek nezasahuje.

Důležitým faktorem, který si myslíme, že právě pro regiony může pomoci, je to, že dává zubařům, kteří jsou před důchodem, možnost, aby si zaučili takového nového zubaře ze třetí země a pak mu mohli předat praxi. To je častý problém, který řeší řada z vás, starostové ve svých obcích.

Návrh není v rozporu s právem EU, tak jak máme dokladováno. Musím říct, že není ani pravdou to, co se neslo z úst pana prezidenta Stomatologické komory, že titul nebude uznáván ve Spolkové republice Německo. Je to proto, že ten, řekněme, zahraniční zubní lékař, který se bude u nás školit, bude tedy mít praxi, nemůže nikde jinde působit, než jenom u toho svého školícího zubního lékaře, tak jak bude registrován na ministerstvu zdravotnictví. Nemůže se pohybovat se svojí praxí ani nikde po ČR, načež někde jinde v zemích EU. Pak skládá aprobační zkoušku, která je stejná jako ta, která je dosud, tedy ta, jak je uznávána v rámci celé EU.

Ve spojení s kontrolou a důslednou registrací by měl náš návrh také předcházet případům nelegálního provozování tzv. zubařiny načerno. Včera na výboru jsme byli seznámeni, víme možná i ze své praxe o některých případech, které se tu děly. Právě ta naše novela by měla takovýmto situacím předcházet, předcházet i proto, že ti, kteří chtějí pracovat načerno, budou mít lepší příležitost se zapojit, jednak je tam ta zvýšená důsledná kontrola, která by měla být prováděna zejména ze strany krajů.

Na závěr bych ráda ještě řekla jednu zásadní věc, která se týká našich zubařů. Návrh žádným způsobem nediskriminuje, ani nesnižuje hodnotu vzdělání, odbornosti a dovednosti našich zubních lékařů. Takové tvrzení je zcela mimo realitu, ano, náš návrh se týká jenom zubních lékařů, ale je to proto, že situace, jak jsem ji popsala, je velmi naléhavá, proto jsme přistoupili k tomuto návrhu. Je třeba říct, že ten rozdíl, který tam je, proti jiným lékařům, není samozřejmě dán jen tím, co v praxi probíhá, protože víme, že lékaři studují pět let, mohou nastoupit do praxe bez další atestace, zkoušky atestování, na rozdíl od ostatních lékařů. I teď je ten systém toho, jak se ta praxe a ta odbornost už v praxi potom řeší, je jiný než u všeobecného lékařství, jiného lékařství, u zubních lékařů. Myslím, že z tohoto principu právě vycházíme, mohli jsme i tento návrh předložit.

Do budoucna není vyloučeno, že se ČR bude zabývat otázkou, jak uplatnit zahraniční lékaře ze třetích zemí u nás, ale ten proces bude poměrně složitější. Musím říct, že i z našich zahraničních cest, které jsme měli, kde jsme tuto věc diskutovali, vyplývá, že většina zemí, nejenom v EU, k tomu přistoupila, aby tento proces nejen přijala, ale zjednodušila tak, aby byl dostupný.

Jsme si vědomi, že náš návrh celý problém nedostatku zubařů vyřešit nedokáže, pomůže ale rychle reagovat na současnou vážnou situaci.

Děkuji za vaši pozornost.