Takže vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, předstupuji před vás s návrhem, senátním návrhem zákona o integrovaném záchranném systému. Cílem návrhu novely zákona je doplnění ustanovení, která zajistí, aby obyvatelé byli vždy informováni a včas varováni o mimořádné události, v jejímž důsledku může dojít k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Provést varování obyvatelstva v případě mimořádných událostí je nyní zákonem o integrovaném záchranném systému stanoveno operačním a informačním střediskům toho informačního záchranného systému. Střediska přijímají informace o těchto událostech, vyhodnocující je a v případě potřeby zajišťují vyrozumění ostatních složek integrovaného záchranného systému, státních orgánů a územních samosprávných celků. Právní úprava dále tomuto středisku stanovuje oprávnění, to je právě to, o čem budeme diskutovat, oprávnění provést varování obyvatelstva na ohroženém území v případě, že hrozí nebezpečí z prodlení. Je dáno naší Ústavou a Listinou základních práv a svobod, že právo na život, právo na ochranu zdraví a majetek patří k základním právům obyvatel. Informace a varování obyvatel o ohrožení těchto Ústavou chráněných hodnot podle názoru předkladatelů novely nemůže být podřízeno pouhému oprávnění k rozhodnutí skupiny obyvatel, že varování vydají. Navrhuje se proto zákonem stanovit povinnost tomuto středisku v situaci, kdy se bude jednat o vážnou mimořádnou událost, jež ohrožuje zdraví, majetky nebo životy, neodkladně takové varování vydat. Každý má právo na včasné a úplné informování o stavu životní prostředí a přírodních zdrojů, pokud v důsledku mimořádné události, kterou se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo haváriemi, je jejich stav takový, že ohrožují život, zdraví a majetek. Současná formulace v zákoně o integrovaném záchranném systému, která říká, že je to pouhá možnost pro tyto úřady a orgány vydat varování, je podle názorů předkladatelů novely z hlediska ochrany základních práv člověka problematická. Minimálně problematická. Také stávající vymezení případů pro oprávnění pouze na ty, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, se jeví velmi nejasným a nedostatečným. Musím přiznat také, že podnětem k předloženému návrhu byla moje zjištění při šetření případu závažné havárie na řece Bečvě. Varování občanů o havárii bylo opožděné, vydané teprve 2. až 4. den. A musím říct, že je to jen štěstí, že se opravdu nic vážného nestalo, protože kdyby někdo do řeky, která byla kontaminovaná, vstoupil nebo si tam hrály děti, tak ty následky mohly být velmi závažné. Nebylo tedy vyloučeno, podle toho, co víme dnes a vědělo se vlastně i tehdy, že může hrozit nebezpečí újmy na životě, zdraví nebo majetku. Důvody nevydání varování nejsou dodnes zřejmé. Bohužel však není vyloučeno, a musím to tu říct, že se havárie stala v předvolební situaci a možná tedy tam hrálo i jakousi roli to, že se jednalo o zájmy některých privilegovaných politických osob, aby kolem té informace, která měla být vydána, kolem toho varování, aby nevznikala panika. Takže se prostě varování nedalo. Takové situace by se již neměly opakovat. Proto předkládáme návrh, který jednoznačně stanoví právo obyvatel na takové varování neprodleně po zjištění mimořádné, a já řeknu ještě závažné, havárie takové varování vydat. Já jenom doplním, že se to nejednalo o situaci jenom na řece Bečvě, ale setkala jsem se s tím, že za mým městem několikrát hořela skládka. Občané žádné varování bohužel nedostali. A důvody potom můžeme konzultovat případně při projednání těchto třeba návrhů na výborech. Děkuji za vaši pozornost.