Před dvaceti lety došlo k velké tragédii. Nikdo nečekal, že v dole Schoeller bude metan. Nikdy dříve se tam tolik nehromadil. Je sice pravda, že kouřit v dole se nesmí, ale praxe se občas odchyluje od nařízení a zákazů. Nedostatečné asi bylo i odvětrávání. A tak došlo k výbuchu.

Pamatuji si průběh trestního řízení proti štajgrovi toho dolu, stíháno bylo celkem šest osob. Tenkrát ho zastupoval můj bývalý šéf z advokátní kanceláře. Rozsudek byl vynesen až v roce 2005 a šlo o jednu z nejzávažnějších kladenských trestních kauz.

Hodně se diskutovalo o tom, jaké byly na dole poměry, zda nenese odpovědnost za zhoršené bezpečnostní podmínky vedení, které se snažilo s cílem dosáhnout vyšší prémie prodloužit těžbu na maximální dobu. A to za i za cenu vyššího rizika pro své zaměstnance. V dole v poslední dny těžby vládl chaos. Pohybovali se tam lidé, kteří tam neměli co pohledávat.

Konec těžby Kladensko samozřejmě poznamenal. Skončila tak významná éra. Nahradit tento průmysl jiným se zatím ještě úplně nepodařilo. Co ale nesmí mizet je potřeba dbát na bezpečnost na pracovištích. Ta musí mít přednost před ziskem. Doufám, že se podobné katastrofy už nebudou nikdy opakovat.