Dobrý den, milí kolegové.

Myslím si, že můj názor zřejmě znáte, už ho deklaruji nějakou dobu. Ráda bych se vyjádřila obecně k tomu názvu. On má těch názvů mnoho. Jeden z nich je takový, který nebudu říkat, protože navrhovatel velice nerad na lidi reaguje. Říkáme mu třikrát a dost a někdo mu říká jednou a dost. Myslím si, že je to více jednou a dost a není pravda, že bychom nevěděli, co v tom návrhu je. Řekla bych mu i vylití vaničky i s dítětem. Moc děkuji předřečníkům, ráda bych podpořila to, co řekl již za prvé Václav Láska, který nějakým způsobem zdůraznil to, jaké má legislativní nedostatky ten návrh. Návrh je opravdu velice nekvalitní, zejména tedy, jak bylo zmíněno, že zasahuje do občanského soudního řádu, tak to se normy nedělají. A k tomu se vám mohu vyjádřit. Zároveň děkuji i Přemyslu Rabasovi, který mluvil o tom vyhladovění, protože k tomu tato norma vede, a jsem ráda, že zdůraznil i to, že se dotýká jenom určité skupiny lidí, kterou vyjmenovává, jsou to lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Proč nejde někam také dál tedy, když už chceme napravovat společnost. Proč si vybíráme jenom skupinu, kterou lze označit jako prekariát? Souhlasím i s tím, co říkala kolegyně Chmelová a která zdůrazňovala i tu protiústavnost, o které hovořím již delší dobu, kdy hovoří zejména o rozporu s článkem 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a neodpustím si to zopakovat. Tento článek totiž říká, že každý má právo na zajištění pomoci nezbytné pro zabezpečení základních životních podmínek. Nebavíme se tady o žádných horentních sumách. Jsou to částky ve výši tisíců, které vedou k tomu, že ti lidé z toho mají zaplatit bydlení. A mají z toho zaplatit nezbytné potřeby. Tyto částky těmto lidem bereme. Tedy souhlasím s tím příměrem s bizony, protože to k tomu vlastně vede. Myslím si, že znám celé společnosti, abychom nebyli obklopeni hladovějícími lidmi. Souhlasím také s tím, co uvedla kolegyně Horská, která zdůraznila, že dochází k postihům nevinných lidí. Jsem ráda, že tyto věci všechny byly zmíněny a já už se k nim nebudu vracet, abychom se neopakovali. Jsem tedy pro zamítnutí toho návrhu, protože považuji to za spíše návrh, který místo řešení přináší strašení. Poškodí mnoho lidí, kteří žijí vedle přestupců, byť určité pochopení pro naštvání na ty přestupce mám. Samozřejmě je zapotřebí, abychom se vyspali a druhý den mohli jít do práce. Nicméně lidí, kteří ruší své okolí, je mnoho, a vzpomeňme si třeba, jak nás ruší turisté, pokud přijedou do centra Prahy a co dělají po nocích v Praze turisté. Zabýváme se tímto? Nezabýváme. Návrh nabízí pouze zdánlivé řešení, které ale však v konečném důsledku prohloubí to sociální vyloučení a mě velice mrzí, že k němu dochází. Prohloubí sociální vyloučení rodin, které potřebují ale něco jiného. Je to základní složka státu, která má pomáhat lidem v nouzi. Jsem přesvědčena, že musíme myslet na to, abychom těmto lidem připravili určitý výtah někam, kde budou mít šanci na důstojný život.

Jak jsem uvedla, návrh je zaměřen jenom na jednu skupinu lidí, jak se tomu říká prekariát. Nevím, jestli jste zaznamenali výsledky výzkumu, který si nechal zpracovat Český rozhlas. Byla to velmi zajímavá studie a o tom bych ráda nyní pohovořila.

Jedná se o průzkum české společnosti. Možná jste si i sami dělali tu kalkulačku, abyste zjistili, do které skupiny obyvatel patříte. Ta naše česká společnost je podle tohoto průzkumu rozdělena na šest tříd a tato třída, o které my mluvíme, by se dala nazvat strádající třída. Já sama, a to si teď nepamatuji, kam jsem spadla, nicméně tento průzkum hovoří o třech důležitých aspektech.