Některá usnesení Senátu z června 2019 se již podařilo naplnit, například požadavek k sadebnímu materiálu.

„Některým žadatelům již byl požadovaný finanční obnos za období říjen 2017 – prosinec 2018 vyplacen, ale finanční kompenzace za roky 2019 a 2020 nejsou stále jisté. I v dalších létech, kdy vlastníci nebudou mít zisk, bude třeba o lesní pozemky a nově vysazené porosty pečovat, proto je třeba s tímto počítat ve státním rozpočtu,“ uvedla Vítková, která je zpravodajkou Petice Zdravé a prosperující lesy pro příští generace.

Dalším požadavkem byla novela zákona o lesích a zákona o myslivosti. Dílčí novely již byly schváleny, ale komplexnější zatím chybí. „Doporučení Senátu, aby v současné kalamitní situaci byla zrušena výběrová řízení na provádění těžby, asanace a přepravy kůrovcového dříví – lhůty, odvolání a podobně, která ztěžují rychlé a účinné zasahování v napadených oblastech, však naplněno nebylo,“ řekla Vítková.

Na Valné hromadě také zaznělo, že je špatná spolupráce mezi rezorty. Nejen v usnesení Senátu, ale i na Valné hromadě, zazněl apel na větší spolupráci jednotlivých ministerstev a příslušných institucí. Lesní ekosystémy jsou nenahraditelnou složkou životního prostředí, mají důležitý a nezastupitelný význam pro ochranu vody, půdy, ovzduší, pro krajinu včetně živočichů a rostlin.

„Musíme zajistit plnění všech funkcí lesa. Na základě mých zjištění ze senátního obvodu uvádím, že by bylo dobré založit Fond pro úhradu tzv. ekologické újmy pro vlastníky lesní půdy, protože po obnově lesních porostů, tyto budou vyžadovat péči, ale nepřinesou zisk, ze kterého by vlastníci mohli v dalších letech péči provozovat,“ doplnila senátorka s tím, další problém se týká obcí, ve kterých se projevuje zvýšená doprava při odvozu kalamitního dřeva a ničí se místní komunikace a silnice nižších tříd.

„Je na zvážení, zda by nepomohlo zřízení Fondu pro obnovu místních komunikací a komunikací III. tříd v obcích a krajích,“ zakončila Vítková.