Vyčkám si na podrobné hodnocení ekonomů, ale můj první komentář k těm mnoha frázím a k seznamu opatření je následující.

1. S takovým divadlem kolem oznamovat řešení toho, co jsem z většiny sám způsobil, je trapné.

2. Bylo u toho mnoho zbytečných řečí a prázdných frází. Jako kdysi na těch sjezdech s heslem - řekněme všem, jak to děláme dobře, a jedeme dál…

3. Nulová sebereflexe ve vztahu k miliardám, které utekly na všechny strany.

4. Všechnu tu rozhazovačnost vlády všemi směry nakonec zaplatí ti, kteří poctivě pracují jako zaměstnanci nebo kteří se snaží silou vůle i v těchto podmínkách podnikat, určitě to odnesou mladé rodiny s dětmi, potrestáni budou majitelé domů a senioři. U mnohych se některé tyto role dokonce kumulují. Ano, ti to zaplatí - v daních, v každodenních nákupech, v nájmech, snížením penzí… Aby ti nahoře mohli zase velkoryse rozhazovat…

5. Firmy, kterým tu zvýšíme daně, mohou odejít jinam. Kde jim bude daňově líp. To může přinést další problémy - že třeba budou další lidé bez práce.

A tak dále… A tak dále… Zázraky se nedějí.

Tedy to ohlášené nevyřeší přes dílčí a snad aspoň trochu rozumné kroky nic, jen bude brát přímo či nepřímo každému z nás. Nic světoborného. Nic velkého. Jen to tak “velké” a “přelomové” tím teatrálním scénářem mělo vypadat.

Sarkasticky dodávám - velmi pozitivní je zvýšení ceny piva. Protože ten, kdo Čechům zdraží pivo, může začít odpočítávat…

Smutno je mi, kam jsme to dopracovali. V Evropě, a u nás teď obzvláště…