Dámy a pánové, chtěla bych k tomuto návrhu říct pár poznámek. Budu se snažit nebýt delší. Nicméně samospráva rovná se můj život, profesní, takže jsem si tady připravila pár poznámek, které podle mého názoru, zejména tedy pro možná i občany zvenčí, kteří by si poslechli, a starosty, se kterými jsem konzultovala tento návrh, by si možná některé poznámky rádi vyslechli.

Byla jsem 20 let v zastupitelstvu, byla jsem i starostkou určitou dobu, takže to mám na vlastní kůži, což je nejlepší zkušenost. O roku 90 sleduji nebo jsem se přímo účastnila komunálních voleb.

Považuji tento návrh za velmi dobrý krok a chtěla bych zpracovatelům poděkovat. Přestože bychom tam samozřejmě našli dvě, tři, čtyři dílčí věci, které by mohly být jinak a lépe, ale máme na to ještě 3,5 roku, že do příštích komunálních voleb je 3,5 roku, nějak se začít musí. Toto považuji za velmi šťastný začátek.

Líbí se mi, že tu padlo i to, chtěla bych to ocenit, že tady padlo, že je to krok v rámci samosprávy k vyšší demokratické volbě. Já bych sem doplnila ještě jednu věc. Je to bližší krok opravdu k naplnění pojmu samospráva, protože samospráva je, že si lidé sami řídí své věci. Teď někdy opravdu koukali, jak ty volby dopadly. Už to tady všechno padlo, nebudu opakovat, škrtám, co už tady padalo, že hlasy, tak jak byly dány, nakonec nebyli ti lidé v zastupitelstvu atd.

Dlouhou dobu jsem byla zastánce, teď to řeknu velmi zjednodušeně, omlouvám se kolegům právníkům, máme tu plachtu, máme tam křížky, zakřížkuje si každý počet svých zastupitelů, kdo získá nejvyšší počet, to budou zastupitelé. Kdyby byla rovnost hlasů, potom rozhodnou stranické kandidátky atd. Říkám to opravdu zjednodušeně, že takto by to úplně nešlo. Nicméně jsem ten princip opustila sama na svém vlastním příkladu, že jsem měla kandidátku jednou v podstatě tak, že kdyby to bylo podle počtu hlasů, z 21 zastupitelů v mém rodném městě bych já měla 17, což bych ani nechtěla. Je to neskutečná odpovědnost. Podle faktického počtu hlasů.

Jinak se domnívám, že nehrozí ani efekt Karel Gott, jak tady padlo, v samosprávě, protože, myslím tím teď místní, populární, nebo jak tady také padlo, naivní osoby, protože už dnes všichni ví, že řídit město je neskutečně náročné a těžké. Je to i proto, že řada zastupitelů už byla trestně stíhána, tři, čtyři roky trestního stíhání, žádný problém. Zastupuji to, takže vím, jaká je to hrůza. Nejsou jich davy, ale jsou to často zničené lidské životy.

Teď se mi stalo v mém volebním regionu, že mi psal pan starosta email ve čtvrtek minulého týdne jako starosta, v pondělí už starosta nebyl. Prostě přišel na zastupitelstvo a přicházel tam jako starosta, odcházel jako nestarosta. Chci říct, že to těm lidem naprosto mění životy, ze dne na den, profesní, že to není žádná legrace.

Podobná odvolatelnost z vysokých funkcí tohoto typu v podstatě, které jsou třeba místo potom zaměstnání, není nikde než na obcích. Lidé už to ví, takže potvrdí mi kolegové, co se pohybují v komunální sféře, že dnes vůbec někoho přemluvit na kandidátku, takového výrazného místního Karla Gotta, je v podstatě problém. On řekne: Já tam chci být. Ale nechci být zvolen. Když ho potom lidé zvolí, ještě mu nadávají, že ten mandát nepřijme. I když lékař bude na posledním místě, skočí nahoru. Právníci jsou až tak druzí, třetí v řadě.

Chci říct, že prostě ten návrh se snaží změnit to, oprostit se od té vícestranické volby k volbě individualit. Chápu, že se to nelíbí zejména stranám.

Že to je ústup od toho, které volby převažují v jiných volbách, ale na komunále má individuální volba vysoký efekt. Až na ta velká města, k tomu ještě dojdu. Ale opravdu, když už to posvětil i pan profesor Lebeda, který je nejen profesor, ale i praktik, vyzná se v tom, tak to je pro mě záruka, že to má hlavu a patu.

Naopak mi chybí, ale to je jen taková vsuvka, která v tomto návrhu není, aby možná zákon někdy upravoval i obranu před vlastními zastupiteli. I takové případy jsou, byť ojedinělé, kdy lidé koukají, co zastupitelé dělají. A zažila jsem město, kde si vzájemně rodiny rozprodávaly majetky. Vždycky se zdržely, aby nebyly podjaté, ale prostě si rozprodaly vzájemně majetky a ti lidé byli bezmocní. Takže i takovouto obranu by možná zákon měl jednou v budoucnu upravovat, aby lidé mohli říci „stop, toto už ne“. Nepodceňujme inteligenci a přehled občanů zejména v menších městech a obcích. Oni moc dobře ví, koho volí, proč ho volí. Občas se spletou, ale to se spleteme občas i ve vyšších volbách. Takže já bych místní volby viděla jako úplně jiné volby, než se pohybujeme do parlamentu nebo na jiné vysoké funkce. Tam je to opravdu o něčem jiném.

Umožní to růst individualit. Dnes máme místní osobnosti i ve středních městech, na malých obcích, kdy ony řeknou: „My bychom i kandidovali, my bychom rádi, co umíme, do zastupitelstva nesli, ale my nechceme jít s žádnou stranou, s žádnou skupinou. My bychom nejradši kandidovali individuálně.“ Takže i těmto lidem by se vyšlo vstříc a umožnilo by to do samosprávy vstup lidem, kteří opravdu v regionálním měřítku jsou skutečné autority, dosáhli něčeho, mají za sebou třeba krásnou profesní kariéru apod. Ale oni se nechtějí, když to řeknu, opravdu v uvozovkách, teď to chápejte, „zahodit“ s nějakou stranou, protože chtějí být opravdu sami za sebe. A je škoda, že teď ta možnost taková není.

Vím, že tento návrh není přijímán.

Byl vidět i různý pohled na výboru, kdo je z velkého města, kdo je z malé obce. Já bych chtěla jen připomenout, možná zase zejména pro vnější diváky, máme v ČR cca 6200 obcí. Z toho 4900 obcí, což jsou 2/3, nejsem matematik, když tak mi promiňte ty zlomky, ale z těch 6200 měst a obcí má 4900 obcí méně než 1000 obyvatel. Ti lidé se znají téměř jmény. Tam je úplně jedno, na jaké kandidátce on je. Oni si dávají i různé úsměvné, možná kdyby někdo podal kandidátku naivní, tak ještě budou zvoleni, protože lidé ocení smysl pro humor. 3500 obcí má méně než 500 obyvatel. Téměř 500 obcí má méně než 100 obyvatel. Vysoká Lhota nejméně, má 16 obyvatel. Takže když jsme toto umožnili, teď už může vzniknout jen město, které má 1000 občanů, ale když už jsme toto umožnili kdysi dávno v minulosti, pamatuji to, bohužel v roce 1990, tak musíme teď myslet na to, že by se mělo vyjít více vstříc těm menším, že těch velkých není tolik. Statutární města, to už jsou opravdu skoro volby do parlamentu. Já to chápu, ale tam se také asi nikdo do individuálních kandidatur nebude hrnout. A pokud se bude hrnout a uspěje, ať tam je, když na to má, protože schopní lidé v samosprávě jsou dar z nebes. Takže počty velmi ovlivňují tento návrh a měli bychom si uvědomit, že to děláme skutečně zejména pro menší obce, města, kde se lidé důvěrně znají.

Velmi bych podpořila, co říkal kolega Hanza o zjednodušení systému. Toto není zrovna to zjednodušení, nicméně je to směr k té individuální volbě. Je to mírný ústup od volby nejen výhradně stranické, ale hodně stranické. A lidé opravdu nechápou, já jsem to také kdysi dávno, když jsem viděla první výsledky, jak to, že můj tatínek, když získal tolik set hlasů, není v zastupitelstvu, když je tam někdo, kdo má polovic, ti lidé to skutečně nechápou a nechodí k volbám. „Stejně se na náš hlas nedá. Náš hlas stejně nemůžeme dát tomu konkrétnímu Pepíkovi, kterého tam chceme, protože on se prostě rozplyne v té stranické volbě“. Takže obrovské „ano“ tomu principu, obrovská poklona za práci, kterou kolegové s tímto zákonem udělali, že ten směr je naprosto správný. A že bychom ho ještě třeba během třech let zdokonalili, to je věc, že dáme hlavy dohromady apod.

Ono to trošku souvisí, ale to sem nechci, to jen zmíním, že podobnou obnovu, aby nám lidé chtěli do samospráv, by zasloužil zákon o obcích, ale to je jiné téma. Souvisí to nepochybně ovšem s tímto volebním zákonem.

Takže tento zákon to směřuje hodně ve vztahu k místním osobnostem, které buď budou na kandidátce, nebo budou individuálně, to je úplně jedno, děkujme bohu, že budou chtít kandidovat, že do funkcí budou chtít. A já tady tento zákon proto podpořím, že je to zahájení velmi dobré cesty, co se týká voleb samospráv. Starostové mi to potvrzují. Každý má tisíce vylepšení, proč ne? Můžeme je vyslechnout. A já říkám, máme ještě tři roky na to, ten zákon zdokonalit, pokud by byl přijat v nějaké podobě. Můžeme se nadechnout a potom ho ještě vylepšit.

Já bych chtěla kolegům poděkovat za odvahu, že do tohoto návrhu šli, protože na něj čekáme 30 let. Já už jsem na toto téma psala před 10 lety, že zákon o volbách není dobře.

Ale já jsem sama zažila, ještě poslední poznámku už, to, že řízení obcí a měst není snadné. Jednak je to, říkám to z části poučeným, ale říkám to zejména i vůči posluchačům zvenčí, to není o tom, že spravujeme jen obec. Na obce se hází obrovské penzum státní správy, což je další velké téma. A jenom v mém rodném městě v jednom období byli tři starostové. Jedním z nich jsem potom já, protože to na mě dopadlo, protože možná tam šli kolegové s tím, že je to snadné být starostou. Ono to tak není. A toto byli chytří kluci, ale opravdu ta veřejná správa není vůbec nic snadného, což víme všichni, co jsme samosprávou prošli.

Takže já tomuto návrhu velmi fandím, vnímám i všechno, co říkal kolega Hanza, všechno vnímám, i ta mírná negativa. Ale protože převažují pozitiva, tak já zákon podpořím. A jak říkám, nadechněme se a zkusme potom třeba ještě v další době ho nějakými detaily vylepšit, aby to šlo směrem k jednoduchosti. Ale nepochybně by tomu malá města a obce tleskaly. A jak jsem tu řekla ty počty, malých obcí a měst, které mají méně než 1000 obyvatel, máme v podstatě 5000 ze 6200. Takže bychom jim měli dát v systému voleb přednost.

Děkuji.