Kdo zapomíná a nepoučí se z minulosti, je dříve nebo později donucen si ji zopakovat. Agresor bude jiný, ale podstata problému zůstane. Pokud nebudou mladé generaci dostatečně vysvětleny události let 1938, 1948, 1968…. a ta straší generace si je bude i nadále hloupě idealizovat, kopeme si do budoucna vlastní hrob.

Nikdy neodpouštět, protože nepřítel si tento krok vždy vyloží jako naši slabost. Nevyzývám tímto k nenávisti vůči Rusům, Bulharům, Ukrajincům, Polákům, Maďarům, i když nás tehdy sprostě napadli. Není to o národnosti, ale o zrůdné ideologii. Komunistické ideologii. Dnes těžko přijde útok z Moskvy, ale jsme pod neustálým tlakem neomarxistického Bruselu a levicových vynálezů typu multikulturalismus, feminismu, znehodnocení tradiční rodiny, propagace deviací všeho druhu, dekriminalizace drog ... To všechno jsou projevy velmi vážné nemoci celé společnosti. Společnosti, která se řádně nevypořádala s minulostí.

Nenechme se proto oblbovat místními rudoprdelníky, kteří vzpomínají na staré dobré časy, nic takového nebylo, ale ani neomarxisty dnes paradoxně pocházejícími ze Západu. Budoucnost máme jenom tehdy, pokud neztratíme paměť a zachováme tradiční hodnoty. Jinak se změníme v pouhá nevědomá a snadno ovladatelná zvířata, která "už zase ryjí držkou v zemi" (Karel Kryl).

Na závěr:
rok 1968 – 137 mrtvých během „dočasného“ pobytu okupačních vojsk do roku 1991 – 400 mrtvých
stovky lidí těžce a lehce zraněny
znásilnění
rabování

(převzato z Profilu)