Ministři si užívají „klidu na práci“. S výjimkou ministra Ivana Bartoše, kterému hrozí odejití. Kromě nezvládnuté digitalizace stavebního řízení se za měsíc můžou objevit další nepříjemná překvapení. Až vláda předloží svůj návrh rozpočtu pro rok 2025 parlamentu, uvidíme, nakolik to ministr financí Stanjura i premiér Fiala mysleli s rozpočtově odpovědným vládnutím vážně.

Podle webu Českého rozhlasu opět hrozí, že vláda bude škrtat výdaje v rozpočtu školství v řádu několika miliard, a to ještě během dobíhání inflační krize. Zběsilé škrty v sektoru klíčovém pro naši budoucí konkurenceschopnost jsou obzvláště trestuhodné. Ukázalo se, že školství jako priorita byla pouhá marketingová předvolební hesla. Krize může nastat také ve financování sociální péče, důchodů a podpoře dostupného bydlení.

Veškerá dosavadní vyjádření vlády týkající se fiskální politiky se omezovala na pár strohých čísel: deficit rozpočtu, vývoj HDP a počet zaměstnanců veřejného sektoru nesprávně prezentovaný jako počet státních úředníků. Vláda si vybrala těchto pár ukazatelů, aby zakryla svou neschopnost oživit českou ekonomiku modernizací hospodářského modelu, který se u nás vyčerpal.

Fialova vláda jako jediná v EU nedokázala navázat na ekonomickou úroveň před covidovou pandemií. Česká národní banka v srpnu snížila svůj odhad růstu HDP v letošním roce na slabých 1,2 % HDP. Přes veškeré fráze o „rozpočtové odpovědnosti“ je na letošní rok naplánován deficit 252 miliard korun a na příští rok prý „jen“ 235 miliard.

Současná vláda odmítla vybírat daně od velkých korporací, které jsou v ekonomicky vyspělých státech pro příjmy státu zásadní. Za reformu českého daňového systému proto nelze označit změnu několika parametrů DPH, plošné zvýšení daní z nemovitostí, zvýšení sociálních odvodů, ani znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců. Tyto změny provedené Fialovou vládou negativně dopadají především na střední třídu a pracující s nízkými příjmy.