Vláda Petra Fialy velmi rychle zapomněla, že musí jít příkladem. Plnění slibů, zodpovědné chování, jasná a přímá komunikace, vysvětlování. Nic z uvedeného se neděje a komická vložka s náhlým řešením výše platů politiků dokonale dokresluje trapné chování, hraničící s arogancí.

Moc dobře si uvědomujeme, že důchodový systém v aktuální podobě nemá šanci přežít, a rozumíme snaze snížit jeho dramatický deficit. Za zcela přirozené také považujeme hledání dalších zdrojů pro státní rozpočet.

To vše si však vláda může dovolit až v okamžiku, kdy má zameteno před vlastním prahem, ve státní správě běží slibované snižování stavů a občan není iritován utěšeným růstem mezd politiků.