Soukup (ANO): Zákon, přijatý ve SRN, ohrožuje mzdovou stabilitu v ČR

21.04.2016 20:10 | Zprávy

Zákon o minimální mzdě, přijatý před rokem v SRN, nařizuje zahraničním firmám, posílajícím na německé území své zaměstnance, zaplatit jim alespoň 8,5 Eur/hod. To je ve SE minimální mzda.

Soukup (ANO): Zákon, přijatý ve SRN, ohrožuje mzdovou stabilitu v ČR
Foto: red, jp
Popisek: Zdeněk Soukup (ANO)

Z interpelací na premiéra /21. 4. 2016/

Poslanec Zdeněk Soukup: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já budu dnes interpelovat českého ministra ve věci zákona, který vyšel v Německu asi před rokem. Je to zákon o minimální mzdě. Jak se to týká České republiky? MILaG, jak se zákonu říká ve zkratce, se vztahuje i na firmy z jiných zemí, které posílají své zaměstnance na německé území. Ještě bych to chápal, kdyby šlo o službu pro zákazníka ze Spolkové republiky Německo. Nechápu, že se to vztahuje třeba i na řidiče českého kamionu, který jenom projíždí přes německé území. Po dobu jeho pobytu tam mu musí český zaměstnavatel vyplácet přinejmenším německou minimální mzdu 8,5 eura.

Což o to, já bych vyšší plat českým zaměstnancům přál. Skokové zvýšení je ale pro české zaměstnavatele, jak oni tvrdí, doslova likvidační. To je realita rozdílných ekonomik. V Česku hrozí likvidace některých firem. Hrozí neřízený nárůst mezd. Hrozí proporcionální deformace mezd mezi profesemi. Takový řidič kamionu vyslaný s nákladem do západní Evropy by měl dvojnásobný plat českého učitele, dosáhl by 140 % platu českého lékaře. MILaG navíc vyžaduje i značnou administrativu v němčině. To všechno jde proti hlavním principům Evropské unie. Při porušení zákona mohou němečtí celníci vyměřit pokutu až půl milionu eur.

Pane premiére, čeští podnikatelé vnímají MILaG jako protekcionistické opatření na ochranu německého trhu. Vím, že Evropská komise zahájila asi před rokem na popud Maďarska, Polska a snad i České republiky proti němu infringement. Jaký je jeho výsledek? Co se dá na ochranu českých zájmů ještě dělat?

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, no to, co zde bylo zmíněno, je skutečně problém. Je to problém, který dnes už zatěžuje naše vztahy v rámci Evropské unie, zatěžuje také česko-německé vztahy. Vláda je v té věci aktivní. Já se k tomu za malou chvíli dostanu. Nicméně chtěl bych zdůraznit, že problém je šíře působnosti té právní úpravy, která v Německu byla zavedena. Samozřejmě, že Německo má právo zavést všeobecnou minimální mzdu. Já jsem stoupenec role minimální mzdy ve společnosti a v ekonomice, takže rozhodně nebudu upírat německé vládě právo, aby zavedla celoněmeckou minimální mzdu. Ale ta mzda, tak jak byla zavedena z hlediska šíře své působnosti, komplikuje výrazně situaci v celé řadě oblastí. Jde o to, že se zákonná povinnost vyplácet minimální mzdu vztahuje nejen na pracovníky, jejichž pracovní poměr se řídí německým právem, a na pracovníky vysílané k výkonu práce do Německa na základě směrnice o vysílání pracovníků, ale vztahuje se také na všechny zahraniční pracovníky, kteří zrovna vykonávají práci na území Německa, zahrnujíc v to i zaměstnance v silniční mezinárodní dopravě. To znamená, nejenom v silniční, ale také v železniční a vnitrozemské vodní dopravě. Dokonce včetně případů čistého tranzitu těchto zaměstnanců přes území Německa.

To znamená, pokud zde máme dopravce, který pouze převáží nějaké zboží z České republiky do Francie, tak po dobu, kdy projíždí Německem, tak se na jeho zaměstnance vztahuje německá minimální mzda, německá ustanovení o minimální mzdě. Čili problém je šíře toho ustanovení, problém je zahrnutí dopravy a dokonce tranzitní dopravy a pak samostatný problém je obrovská byrokracie, která je spojena se zavedením tohoto opatření. Protože německá vláda chtěla dosáhnout plné kontroly a pokud chtěla dosáhnout plné kontroly, tak se zaměřila na důslednou povinnost vyplňovat hlášení formuláře, a to je samozřejmě věc, která zvyšuje administrativní zátěž.

My jsme tu věc od samého počátku zpochybnili. Jak ministr dopravy, tak ministryně práce a sociálních věcí jednali se svými protějšky. To téma bylo otevřeno na zasedáních Rady Evropské unie pokud jde o ministry dopravy. Toto téma jsem rovněž diskutoval na svém jednání se spolkovou kancléřkou 4. května loňského roku. No a samozřejmě tady vznikly také společné iniciativy zemí, které jsou dotčeny tímto opatřením. Ony například společně napsaly spolkové ministryni práce a sociálních věcí.

V současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí Spolkové republiky Německo v návaznosti na tlak ze strany dalších členských zemí včetně České republiky vyhlásilo moratorium na působnost zákona o minimální mzdě na čistý tranzit do doby než dojde k posouzení slučitelnosti zákona o minimální mzdě ze strany Evropské unie. To tedy znamená od 30. ledna loňského roku, že v případech mezinárodní dopravy s vykládkou, nakládkou nebo překládkou na území Spolkové republiky Německo jsou v tuto chvíli povinnosti vyplývající z tohoto ustanovení vymáhány vůči zahraničním dopravcům bez ohledu na to, zda se v konkrétním případě jedná o vysílání pracovníků či nikoliv, a to pod hrozbou pokuty do výše 30 000 eur či 500 000 eur. To znamená, bylo zavedeno moratorium na čistý tranzit, ale v těchto dalších případech dochází k tomu, že se tato pravidla na naše subjekty vztahují.

Musím říci, že Česká republika je připravena intervenovat v případném řízení před soudním dvorem ve prospěch výkladu, že aplikace je v rozporu s právem Evropské unie. Uvidíme, jakým způsobem se tedy bude vyvíjet příslušné soudní řízení a jestli v jednání mezi Evropskou komisí a Spolkovou republikou Německo nedojde k nějakému smírnému řešení dohodou tak, aby se omezila působnost celoněmecké minimální mzdy na dopravce, zejména ve vztahu k dopravcům, kteří pouze tranzitují přes území Německa.

Poslanec Zdeněk Soukup: Víte, mě velice překvapila jedna věc. My jsme ve výboru pro evropské záležitosti nedávno projednávali navrhovanou směrnici Evropského parlamentu, která v podstatě doporučuje uplatnit tento princip po celé Evropě. Jen tak pro zajímavost, je známo, že se k podobnému kroku jako německá vláda chystají třeba v Dánsku. A v Dánsku už je minimální mzda 14,5 eura. Takže to má v podstatě dominový efekt a nevíme, kde se to zastaví.

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím, že právě proto, aby bylo zřejmé, v jaké podobě by jednotlivé země podobná ustanovení měly zavádět, tak je důležité, aby bylo jasné, jestli je to německé pravidlo, tak jak bylo zavedeno, v souladu s právem Evropské unie. K tomu je důležitý přezkum ze strany Evropské komise, který už jsem zmínil. Který byl zahájen 19. května loňského roku. Evropská komise zahájila řízení o porušení smlouvy proti Spolkové republice Německo. A Evropská komise v tuto chvíli vyhodnocuje odpověď Německa na výtky, které byly Německu v této věci adresovány. Je tedy v zájmu České republiky, ale i dalších zemí, zejména z té východní části Evropy, aby Evropská komise co nejdříve vydala své stanovisko v této věci, aby byly jasné další kroky, které v této věci Evropská komise podnikne. A určitě česká vláda bude toto téma na příslušných fórech otevírat tak, abychom dali najevo Evropské komisi, že máme zájem o vyřešení této otázky a o to, aby tady bylo zřejmé, do jaké míry ta německá směrnice porušuje příslušné smlouvy v rámci Evropské unie.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Milá Katko,

Slováci z KSS se přejmenovali na SDL, aby nedráždili generaci, která o KSS jen slyšela. Díky médiím dostala KSS Černého Petra a tak ji Weis , předseda KSS, přejmenoval na SDĽ. Teď jen málo lidí si vzpomene na KSS. Proč se nezkusíte přejmenovat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Válková (ANO): Česká republika trpí zastaralým systémem, který už v Evropě nemá obdobu

13:09 Válková (ANO): Česká republika trpí zastaralým systémem, který už v Evropě nemá obdobu

Projev na 125. schůzi Poslanecké sněmovny 19. prosince 2024 k trestnímu řádu