Minulý blog byl o prvních potížích cestovních kanceláří v severní Itálii. Situace se za týden ještě víc zhoršila. Firmy, které jsou závislé na hostech nebo turistech, čelí nevídanému masivnímu úbytku návštěv - až o 90%. Lidé zůstávají doma, provozovny, které dříve hojně využívali, zejí prázdnotou. Ochranný zákaz setkávání dopadl jako kladivo na celou ekonomiku.

Pozoruhodné - a pro národ skvělá zpráva - je, že lidé nesou situaci statečně. Na dveřích ordinací se objevují narychlo napsané prosby, jak se mají návštěvníci chovat. Ani prázdné provozovny zatím nezavírají, i když už musely redukovat počty zaměstnanců. V nejednom případě se lidé pokoušejí ekonomický dopad rozložit aspoň trochu spravedlivě - ztrátu nese z části majitel, z části zaměstnanci, kteří pracují v omezeném časovém režimu. A všichni sledují, jak se se situací popasuje stát, jaké programy bezúročných půjček, slev a odkladů různých splátek vytvoří, aby ulevil v těžké situaci a aspoň trochu motivoval.

Velký cit pro sounáležitost je dobře vidět i na sociálních sítích. Egoismus, sebestřednost a nenasytnost není tolerováno. Fanatičtí nenávistníci jsou čím dál víc v menšině. Čím dál častěji se objevují příspěvky typu "normálně si sice myslím něco jiného, ale v téhle situaci musím souhlasit s..." Těžké časy lidi spojují. A to třebaže situace tady není zdaleka tak hrozná jako v Itálii.

Nepřizpůsobivé elity

Vzdor výše uvedenému je podivuhodné, že existují sociální skupiny, kteří jako by vůbec nebyly ovlivněny tímhle "bratrstvím v krizi". Minulý blog (ZDE) byl o zástupcích cestovních kanceláří, kteří do poslední chvíle vydělávali na riskantním chování lyžařů, varování označovali za populismus - ale když se začaly zavírat hranice a prázdnit hotely, okamžitě natáhli ruku pro náhrady.