Gratuluji novému ministrovi. Na rozdíl od něj doufám, že nám nebude předkládat další a další návrhy zákonů, jak řekl ve svém úvodním slově. Nemá to žádný smysl, už to nestihneme. Doufám, že tyto vaše ambice zůstanou nenaplněny z praktických důvodů.

Přede mnou mluvil pan předseda hospodářského výboru. S naprostou většinou toho, co řekl, souhlasím. Použil slovo skutečný operátor a virtuální operátor. V posledních dnech, týdnech a měsících jsme se zejména od pana premiéra, ale taky od pana ministra financí dozvídali virtuální realitu. Teď přijmeme zákon a budou levnější mobilní data. To jsme přece slyšeli mnohokrát z úst vašeho šéfa, jak stranického, tak teď už i vládního. Musím říct, že nový pan ministr to řekl hodně opatrně, hodně kulantně. Řekl, co všechno tam je a pak řekl nenápadnou větu, asi třetí větu vedlejší v souvětí, a to by mohlo možná vést ke snížení cen. Nemohlo. Já bych chtěl, aby tady zaznělo od pana ministra jasné slovo, že tento zákon nemá žádnou souvislost s cenami mobilních dat, ať ho schválíme v jakékoliv podobě, tak to nebude mít pozitivní efekt, virtuální realitu, kterou vytváří zejména pan premiér, prostě nebude.

Pak se dostanu k jednotlivým výhradám. Řekněme si, jak to bylo. Původně návrh zákona byl chystán - ne že má dvě části, ale má jednu část - nebudu používat složitou zkratku DVB-T2. Budu říkat druhá digitalizace. Omlouvám se za jisté zjednodušení, ale líp se to vyslovuje a myslím si, že i pro voliče je to prostě srozumitelnější. To bylo předmětem tohoto návrhu zákona. Na poslední chvilku, je volební rok, musíme něco pro lidi udělat. Tak jim zlevníme mobilní data, řekly nám to průzkumy, je to docela dobré, mohlo by se to líbit, zkusíme to nějak navrhnout a hlavně to musíme tvrdit a musíme se u toho tvářit velmi sebevědomě, že tomu věříme.

Můj druhý dotaz na pana ministra, jestli on tomu osobně věří a osobně garantuje, že když zákon projde, sníží se cena mobilních dat. Ne někomu, někomu se určitě sníží, ale všem. O tom se bavíme, vždycky budou nějaké výkyvy. Mám pocit, že MPO opustilo myšlenku státní plánovací komise, nebo jak se jmenoval úřad na tvorbu cen, že stanoví ceny a nikdo si nebude moct dojednat jinou cenu. Pojďme v debatě opravdu tyto dva okruhy rozlišit. Chtěl bych slyšet od pana ministra odpověď na otázky a na tvrzení, která tady řekl pan předseda hospodářského výboru. Nikdo nás nenutí, není pravda, že to po nás Brusel chce. Pokud budete tvrdit, že ano, tak se ptám, proč jsme nevyužili přechodného období možností výjimky až do roku 2022, protože čím delší přechodové období, tím větší přirozená výměna televizorů a tím menší dodatečné náklady. Velmi dobře víme, že každá vláda je velice konzervativní, když to řeknu slušně, to znamená že podceňuje náklady, které změna zákona přinese občanům.

V tomto materiálu jsou dodatečné náklady mimo přirozenou výměnu televizorů odhadnuty na pět miliard. Souhlasím s tím, že to bude spíš deset. Navíc si ČTÚ vybral takový formát, neříkám, že není dobrý, je nový, ale už přece v roce 2015 byly na našem trhu televizory, které tvrdily, že až přijde druhá digitalizace, budou fungovat. A nebudou, nebudou, protože byl vybrán jiný formát. Souhlasím s tím, že je lepší, že víc komprimuje data a tak dále, ale ti, kteří si v dobré víře koupili televizor, který zvládne druhou digitalizaci, si budou muset koupit další televizor. Rozumím, že dodavatelům televizorů to docela vyhovuje. Ideální by bylo, kdyby si každý rok museli všichni vyměnit televizor. Ještě bychom řekli, že budete mít víc programů a ve vyšší kvalitě a tak dále.

Domnívám se, že vláda vypustila mlhu s cenou datových služeb, aby nebylo vidět na dodatečné náklady pro domácnosti. A my jsme tu od toho, abychom tu mlhu rozehnali, abychom to jasně řekli, abychom všechny připravili na to, že budou muset investovat díky rozhodnutí Poslanecké sněmovny, vlády a ČTÚ. Je docela dojemné, když pan ministr říká, že zahájili prenotifikaci. Ten euroslovník opravdu udivuje. Některé věty, které říkal, stojí za to tesat. To je eurospeake jako málokdy. Ale pokud chcete poskytnout veřejnou podporu, a to vláda evidentně chce, musíme notifikovat. A přece je jasné, dokonce je to v usnesení a strategii této vlády, že nejdřív se musí notifikovat a pak projednávat návrh zákona. Máte notifikováno, pane ministře? Ne prenotifikováno, ještě je začátek prenotifikace. To je nic. To se na mě nezlobte. Kde je výsledek? Máme stanovisko Evropské komise, že se nejedná o veřejnou podporu? Nemáme. Doporučoval bych, abyste přišel, až ho budete mít. Ale současně chápu, že v tomto volebním období prostě nebude. A co se stane? Milé kolegyně, milí kolegové, nestane se vůbec nic. Nestane se vůbec nic, když nepřijmeme zákon o druhé digitalizaci. Opravdu ne. Nestane se vůbec nic, když ho nepřijmeme v tomto volebním období. Tím jsem si naprosto jist.

Pojďme tedy k mlze, kterou vláda vypouští, aby nebylo vidět na dodatečné náklady pro domácnosti a k tomu, čemu říká, že zlevní mobilní data. Podívejme se na nástroje, které volí. A netvrdím, že všechny jsou špatné. Myslím si, že desetidenní lhůta na převoditelnost čísla je správně. Nevidím v tom problém. Co je velmi problematické, je možnost při jakékoliv změně smlouvy smlouvu jednostranně ukončit. Pane ministře, chci se zeptat, bude to i v případě čistě administrativních změn, nebo změn, které jdou ve prospěch klienta, případně, které jsou ke klientovi neutrální. Například, když se změní fakturační adresa, nebo změním číslo účtu pro inkaso. Podle tohoto návrhu zákona dobrovolně uzavřu smlouvy, získám nějaké podmínky, uzavřu smlouvu, pak budu dál zkoumat trh, zjistím, že existuje výhodnější nabídka a přestože mám platnou smlouvu, například oznámím operátorovi, že potřebuji změnit číslo účtu, ze kterého provádí inkaso. A podle tohoto návrhu zákona je to důvod k jednostrannému ukončení smlouvy bez sankcí. Nemluvím o případě, kdy dojde ke zhoršení spotřebitele, mluvím o čistě administrativním, což je neutrální, jestli to platím z jedné nebo druhé, je neutrální, případně pokud se změní název firmy, což je podstatná náležitost smlouvy nebo sídlo firmy, i v tom okamžiku to bude platit.

Nakonec to zaplatí ti nejslabší. Všechno, co vynutíte jakoby tlakem, tak nakonec zaplatí ti nejslabší, ti, kteří za sebou nemají firemní tarify, které mají tarify pro své rodinné příslušníky, tak to zaplatí ti, kteří nemají možnost a nemají tak silnou vyjednávací pozici.

Sankce. Ono to zní velmi dobře, 10 % obratu, případně při opakovaném 20 % obratu, ale jestli jsem to dobře pochopil, tak ta sankce se může použít i při individuálním selhání, tzn., že se ta chyba dotkne jednoho dvou zákazníků. Teď nemluvím o porušení technických podmínek licence apod.

Já tady mám souhrnnou statistiku, jaká je dosavadní praxe v ukládání pokut. Za rok 2013 ČTÚ, a to je celková suma všech pokut všem, 9,1 milionu, za rok 2014 21,7 milionu, za rok 2015 24,5 milionu, takže to jsou, dejme tomu, dvě maximálně tři desítky milionů korun. A vy přicházíte s návrhem na jednotky miliard. Vím, že to je líbivé, ale povede to skutečně k většímu otevření trhu? Přece moc dobře víme, že vstup na ten trh je mimořádně nákladný, proto máme tři operátory. V okamžiku, kdy se ČTÚ rozhodne jednoho zničit tím, že uloží např. 20% sankci. Pořád pachatel, pachatel, tak pachatel dostane 20% sankci, což se řádově může blížit osmi miliardám, tak možná, že z toho trhu odejde a zůstanou dva. Je to zlepšení pozice pro spotřebitele a zákazníky, nebo ne?

Sám jsem zvědavý, s čím přijdou zejména vládní poslanci v rámci projednávání, s jakými pozměňovacími návrhy. Ale těch pochybností, zejména o těch nákladech pro domácnost, je celá řada a v úvodním slově je pan ministr prostě nevyvrátil. On to trošku bagatelizuje. No tak pár miliard. Ono za pár miliard chce nakoupit televizory. A co jako? Pět, šest, sedm, možná deset miliard. Mně to přijde hodně. A musíme to mít do konce roku 2020 nebo nemusíme? Podle mě nemusíme. Tak o co vlastně jde v tomto návrhu zákona? O to, aby pan premiér, možná pan ministr financí, jedna, možná dvě, možná tři vládní strany řekli: Vidíte, my pro vás pracujeme, my jsme vám zařídili nižší cenu mobilních dat. Ale nedivte se, ono to bude pozdě, takže ty levnější ceny budou až po volbách. Určitě, budou. A pokud ne, tak za to může někdo úplně jiný. My jsme dělali, co jsme mohli.