Zastření svátků je rok od roku silnější. Komerce, okázalá výzdoba, nedostatečné duchovní prožití. Přestože obecně stále více schází prožitek událostí velikonočních dní, na jižní Moravě na tom nejsme tak zle. Zbožný kraj si připomíná kromě svátků jara i umučení a vzkříšení Ježíše Krista.

Před týdnem jsme o Květné neděli oslavili Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. Zelený čtvrtek je zelený díky Židům, kteří o něm pojídali zelené byliny u pesachové večeře. Stejnou pesachovou večeři jedl ve čtvrtek i Ježíš s apoštoly. Těm také poprvé omyl zaprášené nohy (dnes tak na připomínku o Zeleném čtvrtku činí papež) a ustavil eucharistii: Víno a nekvašený chléb prohlásil za svou krev a tělo. O Zeleném čtvrtku také naposledy uslyšíte bít zvony ("odlétají do Říma"), protože nastávají smutné dny.

Ve čtvrtek večer sešel po večeři Ježíš do Getsemanské zahrady. Někdo proto ještě ve čtvrtek večer drží Svatou hodinku. Velký pátek patří obřadům na připomínku ukřižování. Bílá sobota je pojmenována podle tzv. katechumenů, dospelých lidí, kteří se připravovali na křest a nosili k němu bílé šaty. Sobota je pro křesťany aliturgický den - nekonají se žádné obřady. Obřady konané v sobotu po setmění již patří k neděli, neboť křesťané přijali židovské počítání dnů se začátkem dne při setmění dne předešlého.

Noc ze soboty na neděli dala pojmenování celým Velikonocím. Veliká noc, během níž Kristus zvítězil nad smrtí. Věřící lidé si v tento den obnovují křestní závazky, právě křtem se totiž připojují ke Kristu. Zvony se opět rozezní.

Čas na lidovou zábavu přichází opět v pondělí.

Vážení spoluobčané,

prožijte bohaté Velikonoce. Duchovně i světsky, niterně i s nejbližšími.

Vaši Starostové a nezávislí pro jižní Moravu.