Štěch (ČSSD): Rozhodl jsem se navrhnout na státní vyznamenání šest osobností

„Rozhodl jsem se navrhnout na státní vyznamenání šest osobností, které podle mě zaslouží ocenění za svou celoživotní práci. Velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi je jednou z našich nejzkušenějších a nejrespektovanějších diplomatek. Petr Pithart zaslouží uznání především pro svůj podíl na úspěšné politické transformaci po roce 1989. Vždy se v politice choval uměřeně a nikdy nevyužíval kontroverzní témata k laciné sebepropagaci. Na státní vyznamenání navrhuji také profesora Jana Žaloudíka, předního českého onkologa a ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně, který je zároveň mým senátorským kolegou. Další navrhovanou je přední kardioložka, profesorka Renata Cífková. Jaroslava Povšíka navrhuji ocenit za jeho přínos na sociálním dialogu po roce 1989, dodnes je předsedou odborů ve Škoda Auto Mladá Boleslav, kde odbory i jeho zásluhou mají velký vliv. Posledním z mých návrhů na státní vyznamenání je příslušník legendární 311. bombardovací perutě Jaroslav Hofrichter, který je nezpochybnitelným válečným hrdinou.“

Seznam návrhů předloží podvýbor po posouzení a projednání Organizačnímu výboru Senátu. O konečné sestavě rozhodne plénum Senátu před říjnovým udílením státních vyznamenání na Pražském hradě, Senát předá prezidentovi navrhovaná jména v průběhu letních měsíců.

Prof. MUDr. Renata CÍFKOVÁ, CSc. 9. 4. 1955 Medaile Za zásluhy*	Vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Po promoci pracovala šest let v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a na Memorial University St. John’s v Newfoundlandu v Kanadě. Od r. 1992 zastávala funkci přednostky Pracoviště preventivní kardiologie IKEM. Působí také v Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Habilitovala se v r. 2004, profesuru pro obor vnitřního lékařství získala r. 2009. Je dlouhodobě zaměřena na problematiku rizikových faktorů aterosklerózy a prevence kardiovaskulárních onemocnění a její práce se těší respektu i v zahraničí. Pravidelně přednáší na mezinárodních kongresech Evropské kardiologické společnosti (ESC), publikovala více než 150 prací v impaktovaných časopisech, citační ohlas dosahuje téměř 13 000 citací. Je členkou redakční rady šesti zahraničních a tří českých odborných časopisů. Je nositelkou řady ocenění, mj. Prusíkovy ceny České angiologické společnosti, evropské ceny Petra Sleighta za přínos výzkumu v oblasti prevence kardiovaskulárních onemocnění nebo Ceny ministra zdravotnictví.
PhDr. Eva FILIPI 21. 12. 1943 Medaile Za zásluhy*	Jedna z nejzkušenějších českých diplomatek, od roku 2010 velvyslankyně v Sýrii (kde v současné době zastupuje i USA a některé státy EU), předtím v letech 2004 až 2010 velvyslankyně v Turecku, v letech 1997 až 2002 v Libanonu a v letech 1991 až 1996 chargé d´affaires v Iráku. Absolventka blízkovýchodních studií na FF UK. V letech 1968 až 1969 působila jako novinářka se specializací na česko-arabské vztahy v Československém rozhlasovém vysílání, mezi lety 1969 a 1972 jako výzkumný pracovník se specializací na osmanologii na Orientálním institutu Československé akademie věd, později pracovala jako překladatelka a tlumočnice. Do služeb ministerstva zahraničních věcí vstoupila v roce 1991 a dnes patří k vůbec nejzkušenějším a nejrespektovanějším členkám našeho diplomatického sboru.
Plk. v. v. Jaroslav HOFRICHTER 23. 9. 1920 Řád Bílého lva*	Palubní inženýr legendární 311. bombardovací perutě RAF. V roce 1938 se přihlásil do akce 1000 pilotů republice, o dva roky později se vydal přes Maďarsko a Jugoslávii do britské Palestiny, odkud následně doputoval až do Británie. Zde se přihlásil k letectvu RAF a účastnil se válečných leteckých akcí včetně tisícikilometrových bombardovacích náletů nebo stíhání ponorek. Nejdříve byl zařazen jako zadní střelec, pak jako flight (palubní) inženýr. Kvůli jeho odchodu do Anglie byli Hofrichterovi rodiče internováni v táboře ve Svatobořicích a později na Mírově. Po osvobození nastoupil J. Hofrichter jako letecký inženýr k vládní letce. V březnu 1949 byl po návratu ze služební cesty do Anglie přímo na letišti zatčen. Později byl sice propuštěn, ale letectvo musel opustit. Pracovat mohl jenom v dolech nebo v zemědělství, nakonec se mu však podařilo prosadit se jako soustružník v Tesle. Loni oslavil významné životní jubileum.
doc. JUDr. Petr PITHART 2. 1. 1941 Medaile Za zásluhy*	Politik, pedagog, disident, spisovatel. V říjnu 2012 ukončil Petr Pithart svůj třetí senátorský mandát. Svým celoživotním dílem i svými osobními a politickými postoji pozitivně ovlivňoval českou společnost jako málokdo jiný. Patřil k předním postavám českého intelektuálního disentu, sehrál klíčovou roli při transformaci po roce 1989 a to jako přední činitel Občanského fóra i jako předseda české vlády. Prakticky i teoreticky se věnoval tématům demokracie, lidských práv, právního státu či občanské společnosti. Nevyhýbal se leckdy bolestným otázkám naší identity z pohledu dějin i ve vztahu k sousedním zemím. Petr Pithart sehrál mimořádnou roli v konsolidaci českého parlamentního systému jako první předseda českého Senátu, později jako jeho místopředseda.
Jaroslav POVŠÍK 15. 2. 1955 Medaile Za zásluhy*	Předseda odborů ve Škoda Auto Mladá Boleslav, člen dozorčí rady podniku. Jedna z nejvýznamnějších osobností sociálního dialogu po roce 1989. Svou činností se významně zasloužil o obhajobu zaměstnaneckých práv a dlouhodobě se zasazuje o jejich posun na úroveň vyspělých západoevropských zemí, a to nejen v otázce mezd, ale i dalších zaměstnaneckých benefitů. Absolvoval chemickou průmyslovku v Mostě. Ve Škodě Auto je od roku 1977. Ve firmě zastával různé pozice v oblasti logistiky a sociálních služeb. Roku 1989 se stal členem OS KOVO Škoda Auto, jehož je od ledna 1998 předsedou. Byl také členem sněmu ČMKOS a působí v předsednictvu světové rady zástupců zaměstnanců koncernu Volkswagen. V roce 1993 byl zvolen členem dozorčí rady Škoda Auto. Svým postojem významně přispěl k úspěšné privatizaci mladoboleslavské škodovky.
prof. MUDr. Jan ŽALOUDÍK, CSc. 7. 8. 1954 Medaile Za zásluhy*	Český politik a přední lékař, bývalý děkan LF MU, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně, kde v letech 1979-2010 pracoval jako chirurg a onkolog. V letech 2000-2001 tento ústav řídil a mezi lety 2002-2008 zde zastával funkci náměstka ředitele pro rozvoj, vědu a výuku. Poté, co se stal ředitelem tohoto ústavu Jiří Vorlíček, byl nucen z ústavu odejít, dnes opět stojí v jeho čele. V letech 1999-2002 působil jako proděkan pro vědu a výzkum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde v období 2003-2010 vykonával funkci děkana. V letech 1985 a 1987 pracoval v onkologickém výzkumu v Paterson Institute for Cancer Research a Christie Hospital v Manchesteru ve Velké Británii, v letech 1990-1992 jako vědecký pracovník ve Wistar Institute a na Pennsylvania University v USA. Byl členem vědecké rady Interní grantové agentury při Ministerstvu zdravotnictví a s její proměnou v Agenturu zdravotnického výzkumu v roce 2014 se stal předsedou onkologického panelu 3 AZV. Byl dlouholetým členem vědeckých rad Masarykovy univerzity a Lékařské fakulty Palackého univerzity. Je přednášejícím a zkoušejícím profesorem v oborech chirurgie a onkologie v českém i anglickém studijním programu na LF MU, přednáší v postgraduálních kurzech. Je zakládajícím členem atestační komise v nadstavbovém oboru onkochirurgie při IPVZ v Praze. Byl členem správní rady Českého zdravotnického fóra (2010) a je předsedou Nadačního fondu Hráz rakovině. Je členem redakčních rad řady odborných časopisů, je autorem a spoluautorem více než 180 odborných prací v našich i zahraničních odborných časopisech a více než 320 prezentací na tuzemských i zahraničních konferencích.