Štěch: Téma vyhnání všech lidí z pohraničí po Mnichovské dohodě si zaslouží naši stálou pozornost

02.10.2018 21:53 | Zprávy

Projev předsedy Senátu Milana Štěcha na pietním aktu u památní desky na Masarykově nádraží

Štěch: Téma vyhnání všech lidí z pohraničí po Mnichovské dohodě si zaslouží naši stálou pozornost
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda Senátu Milan Štěch

Vážené dámy, vážení pánové,

je mi ctí, že mohu být opět zde na Masarykově nádraží a připomenout si s Vámi tragické události a oběti, které následovaly po podepsání Mnichovské dohody. V letošním roce si naše republika připomíná hned několik zásadních výročí, která se nesou v duchu takzvaných osudových osmiček v našich dějinách.

Nejvýraznějším z těchto výročí je nepochybně sto let od vzniku samostatného Československa, ale patří mezi ně samozřejmě také rok 1938 neodmyslitelně spjatý s Mnichovskou dohodou a jejími následky – koncem první republiky.

Před třemi lety jsme zde odhalovali tuto pamětní desku věnovanou Čechům, židům a protinacisticky smýšlejícím Němcům, kteří byli v roce 1938 vyhnáni ze svých domovů v pohraničí. Jak jsem řekl již tenkrát, jsem rád, že je zde toto téma připomínáno, neboť si dle mého názoru zaslouží naši stálou pozornost.

Zatímco poválečnému odsunu sudetských Němců je čas od času věnováno značné množství prostoru v médiích a celé toto téma je stále předmětem živé diskuse, mám pocit, že o odsunu Čechů z pohraničí po přijetí Mnichovské dohody se tolik nemluví.

Přitom se jedná o stejné území a velmi podobnou situaci. Sousedé, kteří mnohdy žili celý svůj život bok po boku, vzájemně mezi sebou spolupracovali a byli přátelé, si najednou nemohli přijít na jméno. Statisíce Čechů, židů a německých antifašistů muselo přes noc opustit své domovy pouze s tím, co zvládli unést a veškeré přátelství bylo rázem pryč.

Proto oceňuji, že se toto téma snažíme stále připomínat, například prostřednictvím pamětních míst a pietních akcí jako je tato či celé řady publikací a knih, mezi kterými bych rád zmínil knihu „Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938“ jejíž křest za chvíli proběhne.

Mluvím o této knize proto, že je založená na výpovědích pamětníků velice nešťastné události a to osobně považuji za nejcennější formu autentických informací. Nestačí totiž znát pouhá fakta o historických událostech, je potřeba také vědět co těmto událostem předcházelo, jaké byly v té době společenské nálady a především jak tyto události prožívali lidé, kteří byli přímo u nich.

Děkuji Vám, že jste přišli připomenout si tragické události zrady a vyhnání před 80 lety.  

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Klecanda (STAN): Děti se naučí rozpoznávat rizika a chovat se bezpečně v on-line prostředí

12:12 Klecanda (STAN): Děti se naučí rozpoznávat rizika a chovat se bezpečně v on-line prostředí

V letošním školním roce se koná již 11. ročník klání Kraje pro bezpečný internet. Hlavním tématem je…