"Čeští vojáci v Bamaku podpořili školu, kterou založila Češka. Chtějí tak civilními aktivitami vyvážit intenzivní vojenské česko-malijské vztahy. Čeští vojáci předali malijským školákům školní potřeby od dětí ze Základní školy Zdeňky Braunerové z Roztok u Prahy.", tolik propagandistické oddělení MO.

Počin paní Bartákové v Mali je bezesporu přínosem pro malijské děti i jejich zemi a rozhodně si zaslouží uznání. Proč tam ale kvůli pár pastelkám posílá Česká republika za těžké peníze celou vojenskou misi? Dříve na podobné akce stačil jeden jediný misionář. Ať pátrám, jak pátrám, neplyne české vojenské působení v této zemi ani z Charty OSN, ani ze Severoatlantické smlouvy, ani z doložky solidarity Lisabonské smlouvy. A už vůbec ne ze zákonů ČR, píše Jaroslav Štefec na facebooku.

Kdo tohle dobrodružství vlastně platí?

• Pokud je to ČR, jedná se o naprosto neodpustitelné plýtvání penězi nás, daňových poplatníků, na naprosto zbytečné vojenské dobrodružství s nulovým přínosem nejen pro obranyschopnost státu, ale i pro mezinárodní prestiž ČR, protože naše mise rozhodně nepřispívá ani míru v oblasti, ani hospodářskému rozvoji. Prostě jen přicmrdujeme v Africe Francouzům a sbíráme ohlodané kosti, které nám hodí.

• Pokud by to platila Francie (na jejíž žádost jsme v této "misi dobré vůle" angažováni), byli by čeští vojáci v Mali pouhými žoldáky okupační armády (která navíc nemá "požehnání" OSN). Naštěstí se Francouzům do placení nechce - ať to zaplatí Češi, hloupí jsou na to dost.

Každopádně tato "mise" zcela zbytečně přitahuje k naší zemi pozornost mezinárodních teroristických skupin. Pokládám si proto otázku, co vlastně čeští ozbrojenci v Mali dělají? Tedy kromě ozbrojeného dohledu nad bezpečností francouzských uranových a zlatých dolů, předávání pastelek české škole a rozvoji "intenzivních vojenských česko-malijských vztahů", což je pojem, s nímž si nevím rady. Vlastně o jejich skutečném působení oficiálně téměř nic nevíme.

Naprosto jistě ale víme, že díky malijskému dobrodružství se ČR definitivně zařadila mezi účastníky koloniálních výbojů, a ač sama kolonie, ztratila právo se ohánět svým "historickým nekoloniálním statusem" ve sporech o distribuci migrantů z černého kontinentu. Před tváří historie jsme už definitivně kolonizátoři, a EU s námi podle toho může (a nejspíš i bude) zacházet.

(převzato z Profilu)