Vážený předsedající, vážené kolegyně a kolegové,

já bych se chtěl vyjádřit k tomu, co říkal můj předřečník, pan předseda Filip.

Chci tu důsledně odmítnout tvrzení, že by Ústava, resp. článek 74, měl jakoukoli dispozitivní povahu. Dispozitivnost je charakteristická pro normy soukromoprávní povahy, např. občanský zákoník. Ústava představuje veřejnou právní normu nejvyšší právní síly a neexistuje v ní jakékoli dispozitivní ustanovení. To bychom tu Ústavu mohli trhat na kusy. To prostě není možné takto přistupovat k interpretaci Ústavy. Článek 74 je jednoznačný. Ten říká, za jakých podmínek prezident republiky odvolává člena vlády. A je to tehdy, pokud to navrhne premiér. Pokud premiér navrhne, prezident odvolává. To je věta důsledková. Tam není prostor pro jakoukoli jinou interpretaci. Samozřejmě, že Ústavu můžeme vykládat gramaticky, systematicky, extenzivně, restriktivně, ale to už jsou metody výkladu. Všechny ovšem metody výkladu, které činí ústavní činitelé, by měly být činěny v souladu s ústavním slibem, který jsme skládali, a to je, že budeme zachovávat Ústavu, tzn., že budeme aktivně konat k tomu, abychom duch Ústavy a její obsah naplňovali, a ne, abychom s výkladem a interpretací její obsah rozšiřovali či zužovali. Takže to je první povinnost, kterou my všichni máme. Takže já bych se chtěl ohradit proti takovéto interpretaci, že tady existují dispozitivní části Ústavy. Není to pravda a apeluji na všechny, abychom zachovávali Ústavu.

Děkuji.