Na plénu Senátu se 6. března 2024 během jeho 22. schůze se mimo jiné projednávalo také to, zda by Česko mělo usilovat o vyjednání výjimky ze zavedení eura a ponechání české koruny jako národní měny. Zákonodárci horní komory Parlamentu České republiky se tématem zabývali na základě petice pro zachování české koruny, kterou iniciovali Svobodní. V plenárním hlasování vzali senátoři petici na vědomí, doprovodná usnesení podobně jako v roce 2015 neprošla. Během proslovů však zaznělo, že jde o důležité téma.

Petice, která byla senátorům předložena 5. ledna 2023 se dvaceti tisíci podpisy, jich ke dnešnímu dni mezitím nasbírala celkem přes třicet pět tisíc. Podle předsedy Svobodných Libora Vondráčka, který je zároveň v čele petičního výboru, je to důkazem, že téma má mezi občany České republiky silnou podporu. „Obrátili jsme se na Senát s peticí, kterou bychom rádi přispěli k tomu, aby vláda již nikdy nepropásla příležitost vyjednat výjimku ze zavedení eura, kterou si již dříve vyjednalo Dánsko či Velká Británie,“ uvádí Vondráček s tím, že právě Senát je vhodným místem pro projednání petice, jelikož je složen ze zkušených politiků, kteří mají zázemí v regionech, ve kterých byli zvoleni a ve kterých dostávají cennou zpětnou vazbu. „Horní komora parlamentu může být tím pravý místem, kde lze obdobnou myšlenku vhodně naformulovat a dostatečně podpořit. Navíc zde lze lépe reflektovat zpětnou vazbu z regionů, která v souhrnu znamená, že 82 % občanů ČR chce korunu zachovat,“ dodává Vondráček.

Předseda Svobodných Vondráček připomíná, že před deseti lety obdobnou petici za zachování české koruny organizovala dnes nejsilnější vládní strana ODS. Tuto petici Senát následně i projednal v roce 2015, kdy jedním z podporovatelů vyjednání výjimky z přijetí eura byl i současný předseda horní komory Miloš Vystrčil, který upozorňoval na fakt, že od vstupu České republiky do Evropské unie se významně změnily podmínky. „Neexistoval Evropský záchranný mechanismus, povinnost participace na fiskálním paktu či bankovní unii. Eurozóna je navíc v dlouhodobé krizi a nelze odhadnout, zda vstup dalších států krizi ještě neprohloubí. Občanům by proto měla být navrácena možnost o přijetí eura, až to bude aktuální, rozhodnout,“ uvedl po tehdy neúspěšném projednání petice Vystrčil. Vondráček připomněl senátorům i slova nynějšího premiéra Petra Fialy, který před deseti lety uvedl, že by byl pro to dát občanům o otázce eura možnost rozhodnout a udělat z ní celospolečenskou otázku.

„Současná petice je méně ambiciozní než ta před deseti lety. Neusilujeme o to, abychom zařídili vypsání referenda, pouze žádáme o to, aby do budoucna bylo usilováno o vyjednání výjimky a my se tak nemuseli obávat, že přijdeme o českou korunu,“ prohlásil Vondráček před senátory při prezentování petice. „Chtěli jsme být opravdu pozitivní. Nebojujeme proti euru, nechceme bránit lidem ho používat, pokud chtějí. Naopak chválíme, co prosadila současná vláda, tedy možnost v euru účtovat a platit mzdy a daně, pokud firmy primárně podnikají s eurem. Netvrdíme, že pro někoho nemůže být výhodné. Pro Českou republiku jako celek je ale z makroekonomických důvodů výhodnější si zachovat vlastní měnu. Proto chceme zachovat českou korunu a umožnit v rámci měnové konkurence, aby si lidé mohli vybrat, co jim vyhovuje více,“ dodal Vondráček.

Ekonomické argumenty proti přijetí eura vysvětluje expertka svobodných pro oblast financí, makroekonomka Markéta Šichtařová. Podle té je nejsilnějším argumentem strukturální změna české ekonomiky, která by tímto krokem hrozila. „Zavedení eura ruší kurzový transmisní kanál. Tím se rozchází produktivita práce, která roste stále stejně, a mzdový vývoj, který zrychlí. V důsledku toho klesá konkurenceschopnost a to nutí firmy konkurovat nikoliv kvalitou a vysokou přidanou hodnotou, ale nízkou cenou. To vede k likvidaci výrob s vysokou přidanou hodnotou a přesunu k výrobám s nízkou přidanou hodnou a vysokým podílem lidské práce, tedy oněm nechvalně proslulým montovnám,“ vysvětluje Šichtařová. „Pro Česko by přijetí eura znamenalo přechod od ekonomiky švýcarského typu s nízkou inflací, vysokou přidanou hodnotou a vysoce kvalifikovanou prací k ekonomice jižanského až balkánského typu, tedy ekonomice, kde vládne vysoká inflace, nízká přidaná hodnota, a je zde využívána především nekvalifikovaná lidské práce. V horizontu jedné až dvou dekád riskujeme naprostou likvidaci naší tradiční průmyslové vyspělosti,“ dodává Šichtařová.