Polské prezidentské volby, v nichž zvítězil s mírným náskokem Andrzej Duda, podporovaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS) nad kandidátem Občanské platformy (PO) Rafalem Trzaskowskim, nejsou svým výsledkem překvapením. ZDE.

Nechci nyní hodnotit charakter volební kampaně, spíše si dovolím poznamenat, že volby ukázaly, že polská společnost je rozdělená. Rozdělení je velmi podobné tomu, tedy tématicky, co se děje také v dalších zemích světa. Mám na mysli např. některá ekonomická opatření a jejich dopady v souvislosti s koronavirovou nákazou, reformy justice a vztahy s EU, ale také otázky genderového, lidskoprávního  a sociálního charakteru apod.

Osobně tyto rozdíly přesto vidím jako určitý progresivní signál do polské společnosti, cílící především na část střední třídy a mladé lidi, střední a velká města v Polsku, která podporovala R. Trzaskowského, které odmítají utvářet Polsko jako jakousi "baštu postkomunistického konzervatismu", který jednak hloubí příkopy v občanské společnosti, jenž nepřekryje ani nemalý vliv katolické církve, ale který pozice Polska nevylepšuje směrem k unijním vazbám a roli země v nich. Polsko je jistě významný "hráč" evropské politické scény, vykazuje však skrze své konzervativní elity podobné občansky devastující symptomy jako např. v Maďarsku - viz jeho justiční reforma nebo vztahy k menšinám, lidskoprávní omezení. Pro USA a EU je ale důležitá role Polska zejména na mezinárodním poli a ve vztahu k Rusku, kde populistický a nacionalistický duch mají v řadě případů k polskému oficiálnímu politickému kurzu mnohem blíže, než jak by se jeho voličům mohlo zdát, ba dokonce líbit.

Vítězství A. Dudy není ani zdaleka čímsi definitivním. Bude hodně záležet na tom, jak se konzervativní vládě podaří udržet vliv a hlavně v nejistých výhledech ekonomické situace přízeň většiny občanů, či nakonec převládne "občanská neposlušnost", která přetvoří "progresivní signál prezidentských voleb" ve změnu dosavadního politického kurzu.