Pozměňovacím návrhem reaguje mimo jiné na aktuální případ Čecha zachráněného ze súdánské věznice a zmiňuje i další případy, ve kterých by zvláštní zákon věnovaný diplomatické ochraně, mohl českým občanům v nouzi pomáhat.

Diplomatická ochrana totiž umožňuje převzít právní nároky vlastního občana vůči jinému státu, pokud byla tímto státem porušena pravidla mezinárodního práva. „V případě pana Jaška byla nyní česká diplomacie úspěšná. V jiných kauzách ale nadále selhává. Proto potřebujeme zákon o diplomatické ochraně, který by stanovil jednoznačná pravidla pro pomoc občanům v zahraničí. Diplomatická ochrana je klasickou součástí zahraniční služby a vláda s jejím zakotvením otálí z důvodů, které mi nejsou známy," říká Jitka Chalánková (TOP 09).

Svým návrhem chce upozornit také na to, že čeští občané se dostávají do problémů i v jiných než rozvojových zemích. „Nejhůře se paradoxně pomáhá českým občanům v zemích, které vystupují jako naši partneři, nebo se kterými je Česká republika v nějakém ekonomicky výhodném vztahu. Vládní úředníci i odpovědní ministři se pak snadno a rádi vymlouvají na to, že v takových zemích nemohou být přece zájmy a práva českého občana poškozovány," říká Jitka Chalánková.

Absence zákona o diplomatické ochraně je podle ní také jedním z důvodů, proč ministerstvo zahraničí nezakročilo například proti Norsku v kauze dětí Michalákových. Česká vláda doposud nereagovala ani na aroganci norské strany, která nebyla za několik let schopna sdělit, proč jsou dvě děti s českým občanstvím zadržovány u norských pěstounů a je jim odepírán kontakt s vlastní rodinou. „Český stát by měl pomáhat všem svým občanům bez rozdílu, a nejen pod mediálním tlakem. Zákon o diplomatické ochraně by takovou automatickou pomoc vlastním občanům garantoval,“ dodala poslankyně Jitka Chalánková.

Podle ní bude postoj ministerstva zahraničí a vlády testem, nakolik vážně to s pomocí svým občanům myslí. Poslankyně Jitka Chalánková nadto podala návrh, aby o rušení či zřízení velvyslanectví rozhodovala vláda, nikoliv pouze ministerstvo zahraničních věcí. „Takové rozhodnutí není jen technickou či finanční otázkou, je to do značné míry i otázka politická. Proto navrhuji, aby to byla vláda, která na návrh ministra zahraničních věcí rozhodne, a aby vláda měla povinnost o tom předem informovat zahraniční výbory Sněmovny a Senátu,“ uvedla Chalánková.