V Praze aktuálně žije přibližně 45 000 dětí předškolního věku. O místa ve školkách a nově už i na základních školách pak bojují další desítky tisíc dětí zejména ze Středočeského kraje, jejichž rodiče v Praze pracují. Kapacita školek, které zřizuje obec, ale nedosahuje ani potřeb rezidentů, aktuálně je k dispozici pouze okolo 38 500 míst. Vyplývá to z dat ČSÚ a Ministerstva školství.

Aktuálně nejhorší poměr počtu obyvatel a míst v obecních školkách vykazuje Praha 7 (přibližně 45 rezidentů na 1 místo ve školce), relativně nejlépe je v tomto ohledu na Praze 9 (přibližně 30 rezidentů na 1 místo ve školce).

„V Praze 7 je situace nejkritičtější avšak sousední Praha - Troja vedená starostou Tomášem Drdáckým umístila všechny své tříleté děti, které školku potřebovaly. Je vidět, že to je otázka pracovitosti místních politiků,“ říká garant Trojkoalice pro oblast školství, učitel Jan Čižinský.

Do mateřských škol se letos opět nedostaly tisíce pražských dětí. „Mateřské i základní školy sice zřizují městské části, ale hlavní město Praha musí za jejich výstavbu převzít zodpovědnost,“ říká Jana Plamínková, starostka MČ Praha-Slivenec. Podle ní by měl nové školky a školy stavět Magistrát, konkrétně nově zřízený odbor technické vybavenosti. „Např. Zličín potřebuje novou školu za 200 milionů Kč. Není možné, aby takovou investici zvládla městská část sama. A zároveň není ani únosné, aby městská část, kde žije 6000 obyvatel, disponovala pouze malou školou pro zhruba stovku dětí,“ dodává Jana Plamínková.

„Navrhoval jsem vedení města, aby ulehčilo tíživou situaci nejen rodičům naší městské části, ale v celé Praze zřízením veřejně přístupné databáze volných míst v pražských školách a školkách. Nestalo se, tak má Trojkoalice do následujícího období úkol navíc,“ říká Miloš Růžička, starosta MČ Praha-Ďáblice.

Aktuální situace znamená vysokou finanční zátěž pro téměř 7000 pražských rodin s dětmi v předškolním věku. Ty jsou odkázané na služby soukromých školek, jejichž cena je ve srovnání s těmi státními několikanásobně vyšší. Náklady za jediný školní rok se pohybují minimálně v desítkách tisíc korun

Alternativou pro rodiče je hledání volných míst ve školách či školkách kdekoliv jinde v rámci metropole, nejen v místě bydliště. Zavézt dítě do školského zařízení zřízeného obcí je levnějším řešením. I v tomto případě však náklady stoupají do desítek tisíc (viz modelový příklad níže) zvýšené náklady se týkají pohonných hmot i času stráveného na cestách přes město.

Rodiče v takovém případě často preferují dopravu osobním vozem před MHD a to z důvodu většího pohodlí i významné časové úspory (viz modelový příklad). Problém s neefektivní sítí škol tak přivádí do ulic města tisíce aut, které by za jiných okolností vyjet nemusely.

„Automobilová doprava patří k největším rizikům při cestách dětí do školy i zpět domů a také hlavním důvodem, proč stále více těchto cest vykonávají rodiče s dětmi autem. Metropole sice dnes již nemůže bez aut fungovat, ale existuje řada poměrně jednoduchých opatření, která by chodcům, včetně dětí, usnadnila pohyb po městě. Navíc jsou ve srovnání s investicemi do dopravních staveb pro automobily pro městský rozpočet mnohem méně zatěžující,“ říká Jarmila Johnová ze sdružení Pražské matky, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

„V Praze jsou desítky nezajištěných přechodů. Každé ráno jsou tak ohroženy tisíce dětí. V následujícím volebním období se proto zaměříme na budování pěších zón a bezpečných přechodů u škol a školek,“ dodává kandidát Trojkoalice na primátora Petr Štěpánek.