Neopakovala se série protiromských pochodů z roku 2013 a dalo by se říci, že veřejnost přestala slyšet na populistické argumenty extremistických politiků, případně jiných protiromských aktivistů. Obyvatelé v regionech, kde se odehrávaly protiromské demonstrace, si uvědomili, že extremisté do sociálně vyloučených lokalit nepřináší ani změnu ani řešení. Pozitivní vliv měla opatření státní správy a samospráv směrem ke zvýšení bezpečnosti v ghettech.
Současně však zpráva varuje, že se výrazněji začaly prosazovat islamofobní subjekty. Po celé Evropě se jako důsledek celosvětové finanční a ekonomické krize objevil nárůst extrémně populistických sil, což se projevilo i v evropských volbách. Tyto strany se v Evropě vyznačují především kritikou imigrace a dle zprávy se rozdělují na ty, které v zásadě neusilují o odstranění demokracie (například francouzská Národní fronta, holandská Strana pro svobodu, Praví Finové, či ojediněle britský UKIP) a strany otevřeně antisystémové, jež se vyznačují odporem k současné demokracii a touhou nahradit ji novým politickým uspořádáním (například Zlatý úsvit v Řecku, Národně-demokratická strana v Německu, či Ataka v Bulharsku).
Dle mého mínění však popularita těchto stran je vždy reakcí na neschopnost tradičních stran popsat problémy a hlavně je okamžitě řešit.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV