Jsem-li vyzván, nemůžu nereagovat. Možná by bylo dobré asi jasně říci, co je to randomizovaná studie a jak se pozná randomizovaná od nerandomizované. Vy z vás, co jste někdy studie dělali, to víte, tak se jim omlouvám, všem kolegům. Randomizovaná je náhodná studie. Nic to neznamená. Každá studie v podstatě dneska má nějaký rys randomizace a v podstatě to znamená, že vyberu náhodně, zavřu oči a z pytlíku vyberu jednoho, dám ho doprava, druhého doleva, doprava, doleva, doprava, doleva. To znamená, mám dva soubory a ty soubory jsou zcela náhodně vybrané. Randomizovaná prospektivní studie znamená, že takhle sestavím dva soubory dopředu a pak ty soubory nějakým způsobem hodnotím. Ony mohou být randomizované studie, ale mohou být retrospektivní i prospektivní. Ale ani randomizovaná prospektivní studie v podstatě není nic, protože záleží na způsobu randomizace a de facto ve chvíli, kdy uděláte víc randomizovaných studií a z těch výsledků děláte metaanalýzy, tak máte nějaké důkazy, které dokážete použít.

Strašně záleží na statistických datech. Já vůbec nezpochybňuji funkci každého léku, já znám studie, které tvrdí, že megadávky C vitamínu v infuzní terapii, kdyby prostřednictvím pana předsedajícího pan profesor Vyzula poslouchal /poslouchá/, tak doufám, že mi to potvrdí, že megadávky vitamínu C v infuzní terapii, jak se opětovně objevuje v jednotlivých studiích, že u pacientů v terminálních stadiu některých typů rakovin mohou být nějakým způsobem účinné.

A ano, znám i různé onkology, co ty megadávky v infuzní terapii používají. Znám, ale v životě si nedovedu představit, že by - jak se jmenuje - v té Modré knize, což je naše Bible co se onkologie týče, někdo něco takového dokázal zveřejnit. To jsou kazuistiky, to jsou ministudie, jejichž výsledky se nikdy se nepodařilo objevit náhodným (?). Je to na úrovni toho, jak Lepešinská zjistila, že rozdrcením prvoků vznikne z neživé hmoty živá hmota, a už to nikdo po ní nezopakoval, ale v Sovětském svazu tehdy to byla celá jaksi část biologie a my jsme pak museli změnit výuku. Já v té době nestudoval, protože jsem mladý na tu dobu, ale holt, profesor Herčík pak musel popřít svoji učebnici biologie, kterou vydal, protože holt Lepešinská vymyslela, jak z neživé hmoty udělat živou. A to jsou podobné typy studií.

Tak já bych chtěl říct asi zásadní věc o tom ivermektinu. Je potřeba si uvědomit, že ivermektin není žádná nová látka, ten problém je v samotném použití. Je bezpečné u odčervovacího režimu, to je v podstatě lék, který se používá na zabíjení červů, když to zjednoduším, proto v těch asijských zemích se používá v podstatě častěji než jinde, protože tam prostě těch nemocných je daleko víc. A ta maximální dávka schválená výrobcem na odčervení je 200 mikrogramů - mikrogramů na kilogram. Od 80. let byl tento lék podáván ve více než dvou miliardách dávek především v těch asijských zemích, ale ve smysluplné dávce. Existuje studie, na kterou se tady tito odvolávají, já vám můžu poslat DOI, to znamená identifikátor ze skopu, respektive z papmedu této studie. Je to jediná studie, která je nějakým způsobem verifikovaná, který spustil vlastně celou tady tuto hysterii kolem invermektinu. A podle této studie, a teď prosím dávejte pozor, by ta dávka musela být alespoň 800 mikrogramů, to znamená čtyřnásobná dávka, než je maximální bezpečná dávka schválená firmou. To zase není nic, co by nešlo, protože existují studie o acylpirinu, kde vy máte bezpečnou dávku acylpirinu, a samozřejmě máte horní hranici bezpečné dávky, tak normální člověk, když má teplotu, vezme si jeden acylpirin, možná dva, možná tři, teď už řeknu čtyři, to už se na mě začnou opravdoví doktoři ve vašich řadách mračit, když řeknu deset, tak na mě budou plivat na chodbě, nicméně opakované braní a megadávky, nebo vysoké dávky acylpirinu mohou mít prevenci některých onkologických onemocnění. Nedovedu si představit seriózního onkologa, nedovedu si představit seriózního lékaře, který by to dal do protokolu, ale přesto jsou lidé, kteří berou dlouhodobě acylpirin. Já nevím, jestli je to dobře, nebo je to špatně, ale jedna věc je, co může účinkovat, a jedna věc je, co účinkuje na základě evidence based.

Já naprosto rozumím, že v zoufalých situacích se lidé uchylují k zoufalým věcem. Tato Sněmovna, byť v úplně jiném složení, a já to teď opravdu nekritizuji a snažím se být velmi korektní, ve stejném (?) složení kdysi schválila, aby Masarykův onkologický ústav, a prostřednictvím pana předsedajícího, doufám, že to pan prof. Vyzula potvrdí, zkoušel devitalizaci tumoru. Protože devitalizace tumoru bylo něco, co se objevilo, náš kolega chirurg, primář z okresní nemocnice, který byl velmi dobrý chirurg, zveřejnil sérii článků, byla velká skupina pacientů, kterou pomocí devitalizace tento chirurg zachraňoval. A devitalizace tumoru se zdála být něčím velmi zajímavý. Já tehdy jako člověk, který dotáhl do České republiky devitalizaci hepatocelulárního karcinomu z Japonska, a de facto ta devitalizace spočívala v tom, že zavedu velmi tenkou hadičku cestou tepny až do přívodné tepny toho karcinomu a ten karcinom ucpu pomocí embolizačního materiálu, což je devitalizace, do toho karcinomu neproudí krev, ty buňky odumřou a ten tumor zmizí, tak jsem říkal: ano, pokud se podaří nádor úplně odpojit od zásobení krve, tak se jistě ten nádor začne zmenšovat a může se stát, že u části pacientů zmizí. Problém je, když udělám studii a ta studie je dostatečně robustní, to znamená, mám dobrý výběr pacientů atd., atd., mimo moje možnosti je vysvětlovat, jak se dělá robustní studie, na to jsou týmy profesionálů, kteří chystají design těch studií, tak pak zjistím, že ten efekt krátkodobý, že zmizel tumor, je výborný, efekt na dlouhodobé přežití toho pacienta je třeba rok a půl v průměru. To znamená, já mu nezachraňuji život, ale zvyšuji mu jeho kvalitu a prodlužuji. A nemůžu tento princip aplikovat obecně na všechny tumory. Přesto tato Sněmovna, respektive tehdejší ministr zdravotnictví nebo kdo, je mi jedno, kdo rozhodl, že tři fakultní nemocnice, tři velké špitály toto musely zkoušet, a ty výsledky pak už nikdy nebyly moc zveřejněny, protože to dopadlo katastrofálně. Žádný z těch pacientů nedopadl dobře, a kdo si dneska vzpomene na devitalizaci! Tím neříkám, že devitalizace, tedy zábrana přítoku krve do některých speciálních typů tumoru, není užitečná a že se neobjeví i další indikace. A to je problém tohoto léku. Ano, pokud použiji čtyřikrát vyšší dávku než je horní povolená mez té firmy a doporučená, tak ten lék má podle jedné nebo dvou seriózních studií s relativně malým souborem pacientů, a ano, ty studie byly randomizované, otázka je, jak byla provedena randomizace, a to je zase mimo možnosti tohoto fóra, tak ten lék může mít podpůrný efekt pro pacienty s covidem prostě proto, že v těchto megadávkách, čtyřikrát větších než je horní hranice povolené dávky, likviduje částečně viry. On je úplně nevymlátí, ale nelikviduje jenom ty viry, likviduje obecně i další podobné organismy v těle, které potřebujeme. Třeba u escherisia coli se domnívám, že neexistuje zatím žádná jasná informace, jestli ji nevymlátí a nezničí i střevní mikroflóru.