Dámy a pánové, já si dovolím velmi stručně navázat prostřednictvím pana předsedajícího na předřečníky na kolegy Birkeho a Bendla. V Brně taky máme koloběžky - tak vás to možná někoho překvapí - a taky se tam chvílemi válí. A teď bych chtěl říct, já mám uklízecí reflexy, to znamená, když vidím papír - není to vlastnost, která by byla získaná, je to tvrdá výchova manželky a matky - vidím-li papír, zdvíhám a hážu do koše, vidím-li láhev na zemi, zdvíhám a hážu do koše. Je to reflex, těžko se ho zbavovat.

A potkávám-li po Praze koloběžku, ten reflex se probouzí. Pře vchodem na ubytovnu na Nerudovce pravidelně leží několik koloběžek. Včera, když jsem se vracel z Poslanecké sněmovny, tak koloběžka byla ve vedlejším kontejneru, nebo popelnice, nebo co to tam je. A teď já nevím, já jsem se zaradoval, trošku jsem se styděl, že mě to nenapadlo udělat a teď z těch vystoupení tady nevím, když to někdo udělá, jestli smí, nebo nesmí, nechci, aby moje kolo, když si ho opřu před obchodem, nebo koloběžku - taky mám koloběžku - někdo hodil do popelnice. Na druhou stranu nechci, aby se ty koloběžky válely po chodníku a lidi o ně zakopávali.

To znamená, je-li to problém - a omlouvám se, že nejsem zastupitel, který by fungoval v samosprávě tak, aby tento problém chápal a rozuměl mu, ale je-li to problém, není to jenom problém jenom Prahy, je to problém i Brna a určitě dalších měst, je to obecný problém, pojďme ho vyřešit. Kdo jiný, než zákonodárci. Pojďme se o něm bavit a neshazujme to. Děkuji.