V “žaludku jí především ležel” nestravitelný balvan ve formě Krkonošských pohádek, ale prý ještě horší byl Rumcajs. 

Aristokratka se pohoršovala nad tím, jakže se to údajně cpala ideologie do malých dětí, a nemohla přenést přes srdce, že hlavním hrdinou kresleného seriálu je podle ní loupežník, jehož největší hrdinství je někoho šikovně okrást tak, aby si toho nevšiml. “Madame” ale nepochopila vůbec nic, protože se nejspíše dívala na tyto Večerníčky, ve kterých dobro vítězilo nad zlem, tedy v podstatě příběhy se spravedlivým dějem, byť tedy stále jen pohádkovým, mezi nutkavými vzpomínkami, jak se to v Čechách žilo krásně v době, kdy nadřazená šlechta mohla neomezeně vykořisťovat poddané, šikanovat “méněcenné” služebnictvo, nebo např. využívat práva první noci. A mohla si tak slastně žít ve skutečném, nikoliv jen pohádkovém, blahobytu. Potom fakt, že jí do tohoto schématu kreslená postavička Rumcajse jaksi nezapadá, lze pochopit, nikoliv ale ospravedlnit!

Jako bývalý poslanec pamatuji, kdy jiný kovaný “demokratický” feudál, čestný to předseda TOP 09, ve sněmovně, prý v řečnické nadsázce, veřejně prohlásil, že by se výročí vzniku samostatného státu Čechů a Slováků snad ani nemělo slavit. Ani v tomto případě se nedivím, protože on ten zakladatel tehdy společného státu Masaryk bude ve feudálním pojetí světa nejspíše něčím podobným, jako ten “neřád Rumcajs”. TGM si totiž dovolil prosadit zcela zásadní reformu, která sebou nesla zábor pozemkového majetku nad 150 ha zemědělské půdy, nebo nad 250 ha celkové půdy. Toto opatření, učiněné ve prospěch malých zemědělců, domkářů, živnostníků, zemědělských a lesních zaměstnanců či tzv. bezzemků, se ve velice významné míře majetkově dotklo i nadřazené elitářské kasty, šlechty.