Válková (ANO): Nezavádějme zbytečně striktnější a přísnější režim tam, kde to není třeba

13.06.2018 19:03 | Zprávy

Projev na 13. schůzi Poslanecké sněmovny 13. června 2018 k Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii

Válková (ANO): Nezavádějme zbytečně striktnější a přísnější režim tam, kde to není třeba
Foto: Hans Štembera
Popisek: Helena Válková

Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové.

Já se tedy konečně dostávám k tomu svému úkolu, který je naštěstí významně skromnější, než ty věcné připomínky, které jsme tady před chvílí slyšeli a které tak výstižně vyjádřil, shrnul a srozumitelnou formou ozřejmil můj předřečník pan poslanec Kalousek vaším prostřednictvím, pane předsedající. A totiž k charakteru přenosu pravomocí z České republiky na Evropskou unii.

Já si myslím, že je to otázka důležitá, protože pokud ztroskotá věcná argumentace - a říkám, výrazně kvalifikovaněji to tady vyjádřil pan poslanec Kalousek - tak já jako neekonom a někdo, kdo tu věcnou problematiku záměrně nechává stranou, musím říci, že opravdu jsem nenašla v té smlouvě nic, co by se dalo charakterizovat jako určitý, byť potenciální závazek nebo záměr urychlit nebo podtrhnout význam toho přistoupení nebo vstoupení do měnové unie a zavedení eura jako měny v České republice. To tam skutečně není. Ale pokud selže ta věcná argumentace nebo jí nebudete naslouchat, tak samozřejmě vždycky se ke slovu hlásí ta procedurální, v tomto případě procesní, a již jsme tady slyšeli jako jednu ze zásadních námitek, že by tato mezinárodní smlouva měla být schvalována kvalifikovanou většinou, třípětinovou většinou poslanců právě s ohledem na to, že jde o mezinárodní smlouvu, která je ratifikovaná podle článku 10a naší ústavy a kdy dochází k přenosu pravomocí na jiné instituce, v tomto případě na evropské instituce, které potom vlastně některé ty pravomoci České republiky budou vykonávat.

Myslím, že velmi fundovaný podklad pro toho, kdo by se tou problematikou chtěl více zabývat, je publikace, která vyšla zhruba před deseti lety, ani ne, asi osmi lety, Mezinárodní smlouvy v českém právu (Petr Mlsna, Jan Kněžínek), teoretická východiska sjednávání, schvalování, ratifikace, vyhlašování a aplikace. Zejména kapitola 7.2 Charakter přenosu pravomocí České republiky na Evropskou unii doporučuji vaší pozornosti, stránka 323 a následující. Protože nechci obstruovat a prodlužovat toto jednání, přesně naopak, nebudu z toho citovat a jenom shrnu, že Česká republika právě poté, co novelou ústavy upravila ten článek tak, jak nyní zní, tak relativně přesně vymezila případy, i když se zdá, že je to velmi obecné, relativně ale dostatečně přesně vymezila případy, kdy dochází k přenosu těch pravomocí právě tím, že se musí v těch konkrétních případech na těch dokumentech, které procházejí posuzováním optikou, zda zde je třeba kvalifikované většiny či nikoliv, dokázat, že té kvalifikované většiny je třeba. Co by se stalo, kdybychom použili to kritérium, že raději pro všechny případy úsporných smluv to uděláme tou kvalifikovanou většinou, schválíme, ratifikujeme, to vám můžu říci hned velmi srozumitelně - dostali bychom se mimo principy právního státu, protože bychom zpřísněný režim pro tyto účely zakotvený v ústavě zneužívali, nadužívali ke schvalování dokumentů, které takovou proceduru nevyžadují. Čili z tohoto hlediska určitě postup, který bych nedoporučovala. A jestli si někdo z vás vzpomene, tak já jsem byla ta, která vystoupila při tom, když se zahajovalo jednání o projednání této smlouvy a řekla jsem pozor - za prvé diskontinuita, v tomto směru jsem se neztotožnila s vládní legislativou a myslím si, že i Senát by měl projednat znovu, i když je jenom obměňovaný třetinově a vlastně kontinuálně ta jeho existence na rozdíl od Poslanecké sněmovny pokračuje, takhle významnou smlouvu, nicméně současně jsem si kladla otázku, když oni to schválí kvalifikovaně, jestli my musíme také jít procedurálně tímto způsobem. Vycházejíc z naší ústavy, po prostudování příslušné materie, odborné literatury k tomu publikované docházím k závěru - a v tomto ohledu se zase naopak ztotožňuji s vládní legislativou - abychom mohli dojít k závěru, že tato mezinárodní smlouva podléhá režimu ratifikace podle článku 10a naší ústavy, tak by musela splňovat náležitosti, které nesplňuje. A v teorii se mi nejvíc líbí to kritérium obecnosti a aspekt časový, čili aspekt obecnosti, přenesení, aspekt časového omezení a tyto oba dva aspekty, hlediska, chcete-li, musí platit, aby šlo o ten zpřísněný režim, aby šlo o tu mezinárodní smlouvu, kterou musíme podrobit tomu přísnějšímu schvalovacímu režimu řízení.

Když bych teď přeskočila různé teoretické úvahy, tak dojdu k závěru, že je třeba zkoumat touto optikou zejména ty články 3, 7 a 8, kdy článek 3 stanoví povinnost zavést do vnitrostátního práva, nejlépe na ústavní úrovni, pravidlo vyrovnaných neboli přebytkových veřejných rozpočtů - už jsem se použila, že se tomu říká zlaté rozpočtové pravidlo - a pak jsou tady různé ekonomické požadavky na to, aby se to takto mohlo nazývat. A jisté zpochybnění by mohlo být pro ty, kteří si myslí, že by to mělo mít ten přísnější rámec, to nebo ta skutečnost, že zapojení jakéhokoli unijního orgánu, tady v tomto případě jde o Evropskou komisi, v rámci mezinárodní smlouvy, k níž nepřistoupily zatím všechny členské státy Evropské unie, je přesně ten moment, který by mohl navodit přenos pravomocí. Ale když se na to podíváme, ten článek 3 svěřuje Evropské komisi některé nové kompetence, které zatím platné unijní právo neupravuje. Je to ta kompetence navrhovat harmonogram směřování ke střednědobému cíli, potom společné zásady pro zavedení mechanismů nápravy, které mají smluvní strany zavést do vnitrostátního práva. A ten přenos pravomocí by mohl být eventuálně spatřován ve skutečnosti, že je Evropské komisi svěřena ve velmi široké míře pravomoc rozhodovat o obsahu rozpočtové kázně toho příslušného smluvního státu. Ale proti tomu - a myslím, že celkem velmi přesvědčivě - je jiná skutečnost, že totiž tu rozpočtovou pravomoc budou nadále vykonávat vnitrostátní orgány podle vnitrostátních právních předpisů, protože rozpočtová pravidla jsou zakotvena na vnitrostátní úrovni. Čili už vidíte, že na první pohled by to vypadalo, že ano, dochází, ale ve skutečnosti věcně, obsahově toto kritérium nemůže být naplněno, protože nedochází k přenosu pravomocí.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Filip Turek byl položen dotaz

Budete kandidovat do sněmovny?

A jestli ano, tak to znamená, že byste odešel z Bruselu? A s čím jde vlastně vaše strana do voleb? Já se přiznám, že vůbec netuším, o co, kromě zrušení Green Dealu usilujete? Jaký je váš program?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Nakupovat ze zámoří F-35 a na dluh je riziko

18:25 Vích (SPD): Nakupovat ze zámoří F-35 a na dluh je riziko

Vlády EU vyděsil nástup prezidenta Donalda Trumpa a jestřábi v EU nechtějí opustit koncept věčné vál…