Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové. Já nebudu používat silné výrazy, i protože bych nerada se ocitla před mandátovým a imunitním výborem. Takže budu říkat nepravdy. Ale od mé kolegyně, paní poslankyně Niny Novákové, vaším prostřednictvím, tady zaznělo několik nepravd. Asi víte všichni, že jsem také seniorkou a navíc mám pravidelná setkávání se seniory pražskými a ve Středočeském kraji. Mám je na starosti, jsem za to moc ráda. Mám průběžně informace o tom, jak vnímají současnou situaci. Divili byste se, jsou to inteligentní senioři, kteří dobře ví, že jim berete, na co mají zákonný nárok tím, že se pokoušíte snížit valorizaci.

A teď budu mluvit jako právník. Vy dobře víte - a nebudu mluvit o porušování jednacího řádu, což bude obsahem naší ústavní žaloby - vy dobře víte, že jim vznikl určitý nárok a vy ho retroaktivně měníte. A doufáte - a já jsem to tady zaslechla včera a ráda, už jsem se ptala pana poslance, doktora Haase, vaším prostřednictvím, že mi to ještě bude muset vysvětlit, nečetla jsem stenopis, on vložil jisté naděje v obměnu ústavních soudců, čemuž já nerozumím jako právník. Nicméně předpokládám, že si stojí za svým dodatečným vysvětlením, že tím myslel nepředvídatelnost rozhodování ústavních soudců, já si myslím, že je tady určitá ustálená judikatura Ústavního soudu a ta nás určitým způsobem vede.

Ale nemohla jsem nevystoupit v rámci faktické poznámky, když tady slyším takové nepravdy. Senioři se bojí, bojí se oprávněně, je to nepravda, co jste tady řekla, paní poslankyně Nováková, že se nebojí. A obávám se, že vy ty obavy spíše podporujete (Předsedající: Čas.), než abyste je snižovali! (Potlesk poslanců z řad hnutí ANO.)