Milé kolegyně, milí kolegové,

tento tisk neměl úplně snadnou cestu, protože jde o novelu trestního zákoníku, trestního řádu a souvisejících právních předpisů, které mění trochu design trestní politiky a samozřejmě tím pádem se k tomu vyjadřovalo hodně našich poslanců. Pak po diskusi, protože byl takový velmi výrazný - a hovořila o tom již paní ministryně - zásadní poslanecký návrh pod sněmovním tiskem 466 s ohledem na to, že se to týkalo problematiky, která spolu v určitém smyslu slova souvisela, jsme se domluvili, že budeme tento tisk projednávat společně s tiskem 453. Čili došlo, jak už zde bylo také paní ministryní zmíněno, ke sloučení debaty a ústavně právní výbor, který je i výborem garančním, několikrát přerušil, aby získal čas, své jednání, aby potom 5. února 2020 přijal zásadní usnesení, v rámci kterého naprostou většinu těch podstatných změn navrhovaných poslaneckým návrhem - sněmovním tiskem 466 převzal a tím doplnil ten sněmovní tisk 453, o kterém tady hovořila paní ministryně a který výrazně zůstává samozřejmě zachován, to bych chtěla říci, ten tvoří vlastně páteř celého toho návrhu novel trestních předpisů, když umožňuje snazším způsobem ukládat peněžitý trest a v případě, že nedojde k jeho výkonu včas, řádně, jej měnit na trest nepodmíněný a současně ruší relativně komplikovanější přeměny na jiné alternativní tresty třeba. Současně také upravuje tím, že byl přijat ten komplexní návrh ústavně právním výborem, výše hranice škod, který rozlišuje trestné činy na přečiny, zločiny a zvlášť závažné zločiny a který je velmi nutný právě proto, že za posledních minimálně deset let došlo k výraznému zvýšení cen, které se nicméně nepromítlo právě do těch hranic, které odlišují jednotlivé druhy trestných činů, a tím také stanoví odlišné trestní sazby.

Takže v současné situaci máme nastavenou tu trestní represi mnohem přísněji než před deseti lety a do věznic se nám pak dostává mnohem více odsouzených, než tomu bylo v minulosti. Proto se posunuje proporčně ta hranice výše škod z 5 tisíc, což je škoda, která nyní rozlišuje přestupek od přečinu, od toho nejmírněji trestného trestného činu, který nazýváme přečinem, a tu navrhujeme posunout na hranici 10 tisíc korun. Ve skutečnosti se nestane nic, co by bylo tak dramatického. Od Nejvyššího státního zastupitelství jsme dostali i zdůvodnění, ve kterém poukazují na to, že ten nárůst nebude nijak dramatický, pokud jde o počty případů, které by měly řešit obce, pokud by tento návrh prošel, protože mezi vámi vznikly obavy, že obce, přestupkové komise, nezvládnou takový nápor. Mělo by to být ročně 3 maximálně až 5 tisíc případů a když to rozprostřeme na území celé České republiky, tak to opravdu není vůbec dramatický nárůst a daleko horší je teď ta velmi přísně nastavená trestní politika. A současně i ta sazba, která je také velmi důležitá, hranice výše škody nastavená na 5 milionů se nám zvyšuje na 10 milionů v tom návrhu, tak já chci na tyto změny upozornit, protože v tom původním sněmovním tisku 453 obsažené nejsou.

Vy máte usnesení ústavně právního výboru ke sněmovnímu tisku pod číslem 3, čili je to 453/3 z 5. února 2020. Obsahuje závěry usnesení, v rámci kterého byly všechny navržené změny ústavně právním výborem doporučeny. Já jenom stručně zrekapituluji, protože i o některých z nich se vedla dost velká diskuse, tak je to např. rozšíření možností i za zvlášť závažný zločin podmíněně propustit odsouzeného, pokud ovšem tím zvlášť závažným zločinem nebyla způsobena smrt, těžká újma na zdraví, nebyl spáchán na těhotné ženě nebo dítěti, nebyl ani spáchán jako člen organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo v její prospěch, nejednalo se o žádné teroristické trestné činy, a také ten, který je uveden v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté, třinácté zvláštní části tohoto zákona nebo v odst. 4 a který nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, tak takový odsouzený, pokud vykonal alespoň třetinu toho uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, by napříště mohl být podmíněně propuštěn již po třetině výkonu. Původní návrh byl širší, ale pak jsme ho zúžili na takové, bych řekla, minimum, ale trošku jsme tím otevřeli možnosti podmíněného propuštění i u těch dlouhých nepodmíněných trestů odnětí svobody tak, jak je to běžné v jiných evropských zemích. Tento návrh podporuje např. také Asociace organizací, které působí v oblasti vězeňství, takže to zmiňuji, že je to návrh, se kterým vyjadřují i souhlas a podporují jej ti, kteří pracují a jsou známí i dobrými výsledky práce v oblasti práce s odsouzenými k nepodmíněným trestům odnětí svobody.

V tom návrhu je také velmi významný institut a možnosti rozšíření jeho aplikace, je to dohoda o sjednání vinu a trestu, která má svoje konsekvence rovněž samozřejmě i v mírnější trestní represi a současně nám zrychluje to trestní řízení, pokud na to obžalovaný přistoupí, a tím také může docílit i určitého snížení trestních sazeb a dokonce až po tu dolní hranici, která je jinak předvídaná trestním zákoníkem. Současně je zde také zaveden institut prohlášení viny, který zjednodušuje dokazování v rámci trestního řízení. O škodách jsem hovořila. Pak jsou tady úpravy, které jsme původně měli v pozměňujících návrzích jako poslankyně my, tzn. paní poslankyně Ožanová, což byla implementace dvou evropských směrnic resp. jejich transpozice do našeho zákoníku.

A současně můj návrh, kdy s ohledem i na dlouhodobou kritiku možnosti relativně příliš snadno měnit ochranné léčení v případě nedodržení jeho podmínek na zabezpečovací detenci, § 99 odst. 5 trestního zákoníku, tak v tom návrhu se ruší ta vágní charakteristika, když ten, kterému bylo uloženo ochranné léčení, tak projeví negativní postoj k ochrannému léčení, aniž byl ten negativní postoj nějak specifikován, tak je možné vlastně přistoupit ke změně ochranného léčení na zabezpečovací detenci, což se v praxi ukazuje jako příliš drastické opatření, protože v zabezpečovací detenci můžete zůstat vlastně na doživotí, a ta kontrola, která probíhá, je opravdu v řadě případů s ohledem na ty podmínky, které jinak platí pro uložení zabezpečovací detence, nebo může být formální. Takže musíme se snažit, aby spíše se zabezpečovací detence legislativně upravila tak, aby ten, komu je uložena, aby musel takový odsouzený splňovat veškeré podmínky pro uložení zabezpečovací detence, a ne aby se mohlo změnit ochranné léčení v případech, kdy projeví negativní postoj a není specifikováno, v čem spočívá ten negativní postoj, například v tom, že vyplivne léky, které mu někdo dal, nebo které mu byly předepsány, aby se korigovalo jeho chování, třeba agresivní nebo násilné. To určitě by nemělo vést k uložení zabezpečovací detence.

Jdu do detailů, jsem si toho vědoma, je to obsáhlý tisk. Vaší pozornosti skutečně by neměly ujít zejména ty věci, o kterých hovořila paní ministryně, čili možnosti a posílení možností, zjednodušení možností ukládat peněžité tresty namísto jiných sankcí. Potom to sjednávání dohody o vině a trestu a prohlášení viny, zrychlení trestního řízení, pak tedy ta řekněme - já bych řekla přizpůsobení současné situace, trestní politiky současné ekonomické situaci, a to teď nemyslím koronavirové situaci, nicméně situaci, která je dána tím vývojem cen, čili zvýšení těch hranic, které jsou v § 138 odst. 1 stanoveny pro rozlišení trestných činů na přečiny, zločiny, zvlášť závažné zločiny, a odpovídající trestní sazby. A myslím si, že to jsou ty nejpodstatnější změny, které usnesení ústavně právního výboru na svém zasedání 5. února schválilo a doporučuji je Sněmovně takto přijmout.

Je tam samozřejmě ještě související zákon, na který bych nerada zapomněla, o trestní odpovědnosti právnických osob, kde by se napříště, pokud tento návrh projde a ústavně právní výbor jej také odsouhlasil, mělo na odsouzenou právnickou osobu hledět, jako by nebyla odsouzena, v případě, když bude, až zase na výjimky, které platí ohledně zvlášť závažného zločinu, mělo by být na ni hleděno, nebo na tu právnickou osobu, jako kdyby nebyla odsouzena, když řádně trest vykoná, nebo by jí byl eventuálně prominut nebo ten trest by byl promlčený. Čili například v případě peněžitého trestu, když ho zaplatí, tak již by neměla ten rejstřík poznamenaný tím, že tam bude ten výpis, který by jí třeba znemožňoval dále pokračovat v podnikatelské činnosti tím způsobem, jakým by ráda chtěla. Samozřejmě to se netýká zvlášť závažných zločinů, kdy ta právnická osoba byla třeba odsouzena k trestu propadnutí majetku, k trestu zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek.