Jak si jistě řada z Vás pamatuje, v odezvě na teroristické útoky ve Francii 2015 se Evropská komise rozhodla k ráznému kroku.

Bohužel, kdo čekal jasná opatření na obranu hranic nebo konkrétní akci proti teroristům, byl usvědčen z naprosté naivity.

Komise totiž navrhla ve svém  "Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/477 / EHS o kontrole nabývání zbraní a střeliva“, zveřejněné 18.11.2015,  omezení prodeje a držení zbraní v EU, tedy omezení svobod a práv svých vlastních občanů.

Technické detaily tohoto návrhu lze nalézt např. zde.

O absurdnosti tohoto návrhu nebylo a jistě není potřeba někoho přesvědčovat. Bylo zcela nepochopitelné, proč EK, která není schopna, ani ochotna udělat něco pro zvýšení bezpečnosti svých občanů, navrhuje jejich odzbrojení a tím faktické zhoršení jejich bezpečnosti. Nikdo soudný si totiž nemůže myslet, že s teroristy lze bojovat pomocí razítek, a že lze tímto způsobem reálně omezit jejich přístup ke zbraním. Pokud je totiž již dávno nemají, obstarají se je nelegálním způsobem, jako vždy.

Proti tomuto zcela nesmyslnému návrhu se zvedla obrovská vlna nevole nejen od držitelů zbraní a svobodomyslných občanů celé EU, ale i řady politiků, včetně EUroposlanců.

V případě ČR by navíc prosazení tohoto návrhu vedlo k návratu zbraňové legislativy do doby “reálného socialismu”. Proto byl také zcela odmítnut  jak vládou, tak i Senátem a Poslaneckou sněmovnou.

Proto je zcela šokující následný vývoj.

V období holandského předsednictví byl návrh upraven způsobem, který by měl ještě větší dopad nejen na občany ale i na bezpečnost státu.  Dle studie Ministerstva vnitra  původní návrh EK  by v ČR dopadl na cca 40 – 50 tisíc zbraní. Návrh nizozemského předsednictví ze 4. dubna 2016 by dopadl na cca 400 tisíc zbraní, tj. na polovinu všech držených zbraní na území ČR.

K návrhu bylo vzneseno členy Evropského parlamentu více než 900 pozměňovacích návrhů  a příslušný výbor IMCO vypracoval vlastní verzi - sice “změkčenou”, ale dle mého názoru zcela neakceptovatelnou, protože rozdíly oproti původního návrhu jsou spíše technické (kapacita zásobníku), než věcné (jak omezíme práva občanů).

Evropská komise si nicméně stále vede svou a její zástupce, Alain Alexis, byl při jednání výboru IMCO několikrát usvědčen ze lži, což EK a i řadě dalších politiků evidentně vůbec nevadí. Lže přece pro “dobrou věc”.

Jaký je tedy současný stav? 

V současné době probíhá tzv. trialog, což je jednání mezi Evropskou Radou a Evropským parlamentem za účasti Evropské komise, o výsledné podobě Směrnice. Více detailních informací najdete na www.gunlex.cz.

Komise v zásadě trvá na svém původním návrhu, do kterého vnáší nové požadavky, výbor IMCO má svou “změkčenou” verzi návrhu EK  a návrhy Rady jsou někde mezi tím.

Pokud se dohodnou, bude o výsledku hlasovat celý Evropský parlament, kde se poslanci budou řídit jen názorem svých vlád a poslaneckých frakcí.

V této souvislosti je třeba připomenout, že poslední dobou vytváří EK zvýšený tlak na EUroposlance s cílem schválit směrnici co nejdříve.

Co s tím?

Dle mého názoru je jakákoliv verze současné Směrnice neakceptovatelná. Příznivcům kompromisů bych rád připomněl, že i poloviční nesmysl je pořád nesmysl, stejně tak jako skutečnost, že málokdo by pokládal za rozumný konsenzus s chyceným zlodějem to, že si odnese v rámci “rozumné dohody” jen část lupu.

Vzhledem k současné situaci v EU je bohužel pravděpodobné, že naši poslanci v EP budou, přes svou veškerou snahu,  v této fázi jednání přehlasováni. Nicméně to by nemělo být důvodem pro to, aby hlasovali v rozporu se zájmy občanů ČR a svým svědomím.

Protože to, co předvádí Evropská komise není nic jiného, než salámová metoda, kterou ukrajuje kolečko po kolečku z práv a svobod občanů. A bohužel není nic, co by svědčilo o tom, že by chtěla tento přístup změnit.

A s něčím takovým prostě nelze souhlasit. Protože to není konec omezování práv a svobod, ale jeho začátek.

Převzato z profilu.