Násilí je potřeba jednoznačně odsoudit. Každý má ale nárok na protesty, shromažďování, demokracii a svobodu projevu.

Bělorusko je země s nulovou demokratickou tradicí a jejich vláda je pod autoritativním režimem prezidenta Lukašenka, který dosud politicky přežíval díky lavírování mezi Ruskem, EU a USA. Lukašenko chce dále pokračovat v lavírování a je nutné říct, že Bělorusové jsou rozděleni v jeho podpoře. Má podporu venkova a lidí v menších městech, i když ji po svém postoji ke koronaviru zde postupně ztrácí.  Současné protesty tedy nejsou žádným překvapením. Bělorusko nemá tradici demokratického střídání moci. Lukašenko přesto volby zřejmě vyhrál, ale je jasné, že jeho politika je ve slepé uličce.

Bělorusko na tom není ekonomicky nejlépe. Středozemní stát v blízkosti Ruska s deseti milióny obyvatel je zajímavý pouze proto, že  přes jeho území vedou energetické trasy do Evropy, ale po dokončení rusko-německého projektu Nord Stream 2 význam Běloruska jako tranzitní země klesne. Takže co bude dál s Běloruskem rozhodnou nepochybně konzultace mezi Ruskem a Německem. Německo má vůbec s Ruskem dlouhodobě "jiné" vztahy zejména díky stigmatům z II. SV. Pokud by naopak USA zablokovalo North Stream 2, tak zvýší ceny ruských surovin tranzitními poplatky a prosadí do Evropy dodávky zkapalněného břidlicového plynu z USA.

Putin navíc údajně vyzval vloni Lukašenka, aby se připojili  k Rusku. Žádné hranice, společná měna a bezcelní zóna. Odmítnuto - zatím. Nicméně velmi blízké vazby ve formě například společných vojenských cvičení anebo společné protivzdušné obraně jsou realitou.