V létě, kdy lidé věnují větší pozornost rekreacím než politice, si vláda pětikoalice zvykla prosazovat nepříjemné záležitosti, které by na jaře, na podzim nebo v zimě vyvolaly rozsáhlé vnitrostátní debaty. Loni to bylo rozmístění vojsk USA, resp. ratifikace tzv. obranné smlouvy s USA. Letos se toho v létě také děje mnoho, za prvé vláda tvoří legislativní rozpracování dopadů Green Dealu EU na ČR, aneb co všechno brzy zdraží. A za druhé 18. července 2024 premiér Petr Fiala v Oxfordu podepsal desetiletou dohodu ČR – Ukrajina. Oficiální název zní Dohoda o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českou republikou a Ukrajinou.

Podle webu České noviny „Fiala dnes ráno novinářům řekl, že dohoda není právně závaznou mezinárodní smlouvou, je ale důležitým symbolem. Rámuje podle něj dosavadní spolupráci a vytváří prostor pro budoucí kooperaci... Dokument má několik kapitol, například v části věnované bezpečnosti a obraně je podle Fialy specifikováno, jak ČR Ukrajině pomáhá, tedy nejen dodávkami vojenského materiálu, ale i výcvikem vojáků. Text se zabývá také hospodářskou spoluprací, české firmy mají podle premiéra na Ukrajině velký prostor pro zapojení při poválečné obnově země." Dost zajímavá je třeba ta část o financích. Viz text dohody, zveřejněný na webu irozhlas.cz.

V textu dohody je, že ČR poskytla Ukrajině 400 milionů EUR (čl. II. odst. 4). To by znamenalo přes 10 miliard korun. Přitom Ministerstvo obrany ČR tvrdí, že Česko od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května poslalo napadené zemi vojenský materiál z armádních skladů ve výši 6,75 miliardy korun. Vysvětlení je podle médií takové, že v částce, zmíněné v dohodě, jsou podle diplomatického zdroje započítány také příspěvky do Evropského mírového nástroje. Materiál návrhu dohody s Ukrajinou totiž schválila vláda v červenci. Diskutabilní je také část dohody v čl. II. odst. 6 v části o to „schopnostních koalicích UDCG" (Ukraine Defence Contact Groups).

Za zmínku také stojí formát setkání, během něhož se podpis dohody-nedohody uskutečnil. Obávám se ale, že přestože je premiérem Petrem Fialou nyní deklarováno, že se nejedná o právně závaznou mezinárodní dohodu, v budoucnu se také můžeme dozvědět opak. Pojistkou, jakou už jsme viděli v mnoha kontroverzních případech (viz migrační dohody, třeba Marakéšská deklarace), je to, že dohodu současně s Ukrajinou uzavírá i Evropská unie (jako celek s právní subjektivitou).

Je to takový nenápadný nátlak, kdyby některý stát bilaterální dohodu uzavřít s Ukrajinou nechtěl (napadá mě Maďarsko nebo Slovensko) nebo tam chtěl jiný text, případně ji pak nechtěl dodržovat. Tak by se pak „vytáhla” dohoda EU – Ukrajina. Není to nový trik a bohužel po obnovení mandátu Ursuly von der Leyenové v čele Evropské komise to bude jistě dál nadšeně používaná taktika, jak prosadit nepopulární opatření napříč zeměmi EU.